Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
Běžné magnety zná český vědec Tomáš Jungwirth od dětství. Nedávno ale objevil s dalšími kolegy, hlavně s Liborem Šmejkalem, magnety úplně nového typu. Pojmenovali je altermagnety a otevřeli díky nim zcela novou kapitolu vědeckého poznání. „Na tu experimentální práci byla odezva veliká a skoro okamžitá,“ potvrzuje pro ČT24 Jungwirth.
Nejnovější práce v Nature, která týmu letos vyšla, se věnuje základům altermagnetismu vycházejícím z teoretických i experimentálních prací za poslední tři roky tohoto nového oboru. Současně článek ukazuje, že altermagnetismus není koncem, ale naopak počátkem vědecké pouti za novými typy magnetismu, jejichž existence zatím nebyla známou, nebo byla dokonce pokládána za nemožnou.
Úplně nové magnety
Altermagnety jsou nový typ magnetických materiálů: nejsou magnetické navenek jako běžné magnety, ale ani „neutrální“ jako druhý známý typ magnetů, tedy takzvané antiferomagnety. Uvnitř mají velmi uspořádanou strukturu, díky čemuž altermagnety mohou řídit tok elektronů podobně jako klasické magnety, jen bez rušivého magnetického pole.
Altermagnety tedy kombinují žádoucí vlastnosti obou předchozích skupin a magnetické pole vytvoří jenom při průtoku elektrického proudu. Tyto vlastnosti z nich dělají slibné materiály pro rychlejší a úspornější elektroniku.
I díky špičkovému vybavení může Jungwirth dělat většinu práce v Praze na Fyzikálním ústavu Akademie věd, ale neobejde se bez pomoci kolegů třeba v Anglii nebo Japonsku. V zahraničí má totiž Tomáš Jungwirth přístup technologiím, které v Česku zatím nejsou dostupné. Jeho příběh je klasickou ukázkou, že ta úplně nejlepší věda se jinak než mezinárodně dělat nedá.
