Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.
Archeologové našli brnění už předloni při výzkumu, do něhož se zapojily kromě vědců i spolky amatérských hledačů kovů. Jeden ze zkušených spolupracovníků objevil v lokalitě, jejíž přesné umístění zůstává utajeno, hrot kopí, srp, jehlici a několik kovových fragmentů. Předměty byly záměrně poškozené a společně uložené do země, snad jako součást obětního rituálu.
Mezi artefakty se nacházel i nenápadný přehnutý plech. Až pečlivé analýzy odhalily jeho skutečný význam – šlo o část hrudního pancíře. „S využitím 3D skenování se podařilo zohýbaný plech digitálně ‚rozbalit‘ a identifikovat jeho tvar i dekor,“ uvedl archeolog Muzea města Brna Aleš Navrátil.
Jde teprve o druhý známý exemplář bronzového pancíře nalezený na území Česka. Na odborné dokumentaci a dalších analýzách se podílel i Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zbroj pochází z období před 3200 lety, tedy ze stejné doby, do které odborníci datují boje o Troju popsané Homérem. Bronzové části zbroje tehdy byly výhradně výsadou válečnické elity. Jejich výroba totiž vyžadovala mimořádné řemeslné dovednosti a měly tedy na tehdejší poměry astronomickou cenu: v Homérově Íliadě například rek Diomédes brnění v ceně devíti býků.
V té době moravské území obývala kultura, která se označuje jako kultura popelnicových polí. Nešlo ale o jednotný „národ“, ale spíše o jakýsi kulturní okruh – tedy skupiny nepříbuzných lidí se sdílenými zvyky a stylem pohřbívání, keramiky, osídlení nebo třeba zbraní. Se Slovany tyto kultury neměly zřejmě nic společného, ale když na naše území Slované o stovky let později dorazili, mnohdy se usídlili na stejných místech – zjednodušeně by se dalo říci, že krajinu po těchto lidech zdědili.
„Tento nález potvrzuje důležitost dlouhodobé spolupráce mezi odborníky a veřejností, která je pro naše muzeum klíčová. Díky ní můžeme objevovat a chránit cenné artefakty, jež nám přibližují dávné epochy a přinášejí nové poznatky o naší historii,“ zdůraznil ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
