Australští vědci zkoumají zásoby pitné vody pod dnem oceánu

Výzkumníci z australské Flindersovy univerzity zkoumají místa, kde se pod oceánským dnem nachází bohatá naleziště pitné vody. Mohla by být důležitá třeba pro ostrovní státy.

O tom, že pod mořem se nachází zásoby sladké vody, se spekuluje od šedesátých let dvacátého století. „V dalších desetiletích se naše znalosti podmořských rezervoárů pitné vody prohlubovaly a nyní je to dobře pochopený globální fenomén,“ uvedl profesor hydrologie Adrian Werner, který se tomuto výzkumu věnuje.

Tento vědec a jeho tým popisují vlastnosti rezervoárů. Věří, že v blízké budoucnosti se ohřívající se planeta s větší mírou vypařování bez dalších zdrojů vody neobejde.

Zájem o její hledání a využití v posledních letech posílily události, během nichž došla nebo téměř došla voda některým pobřežním městům – nejznámější byla situace v Kapském městě během léta roku 2018. Nedostatek vody vedl k pátrání po dalších zdrojích, byť třeba jen pro nouzové situace.

Pátrání po vodě je pro Austrálii zásadní

Profesor Werner upozorňuje, že výzkum těchto rezervoárů je důležitý právě proto, že o nich toho víme relativně málo a také už možná vodu z nich využíváme. Ukázalo se to při průzkumu některých australských příbřežních podmořských přirozených rezervoárů sladké vody – už nyní je z nich tekutina nevědomky odebírána některými zařízeními na pobřeží. Systémy jsou totiž propojené, ale věda zatím neví, jak přesně tato propojení vypadají a fungují.

Wernerova skupina v poslední době zveřejnila sedm důležitých studií, kde detailně popsala tento fenomén a přispěla k jeho mnohem lepšímu pochopení – byť je stále nedostatečné.
Ve dvou z nich se profesor Werner věnoval dvěma místům, kde se mu podařilo objevit značné zásoby sladké vody pod mořem – jedna leží u Perthu, druhá na jihovýchodě jižní Austrálie.

Vědec, nedávno označený australskými novinami The Australian za největšího hydrologa země, ale říká, že potenciál tohoto výzkumu se může ukázat i jinde: zejména na menších ostrovech, jejichž zásoby pitné vody jsou ohrožené zvyšováním hladin oceánů kvůli klimatickým změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...