Atlas je kometa, ne mimozemská sonda, konstatovala NASA a ukázala nové snímky

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. NASA zároveň odmítla spekulace, že by se mohlo jednat o mimozemskou sondu.

3I/ATLAS, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě doposud identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí.

„Je přirozené ptát se, co to je. Jsme rádi, že svět o tom přemýšlel spolu s námi,“ řekla Nicole Foxová z vedení NASA. Kometu pak označila za přátelského návštěvníka Sluneční soustavy. „Rychle jsme dokázali říct, že se rozhodně chová jako kometa. Určitě nevidíme žádné technické známky či cokoli jiného, co by vedlo k domněnce, že je to něco jiného než kometa," dodala.

Kometa 3I/ATLAS na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Zdroj: ESA

„Vědecký tým NASA sledoval kometu 3I/ATLAS téměř po celou dobu její cesty Sluneční soustavou,“ poznamenala. „Během její další cesty Sluneční soustavou, kdy na jaře 2026 mine oběžnou dráhu Jupitera, budeme mít další příležitosti k jejímu pozorování,“ doplnila.

Odborníci doposud ve Sluneční soustavě znají jen dva jiné mezihvězdné objekty, a to 1I/'Oumuamua zpozorovaný v roce 2017 a 2I/Borisov objevený o dva roky později. Ve všech případech jde o komety.

Vyvracení pseudovědy

Vědci předpokládají, že 3I/ATLAS má pevné jádro, které je tvořené ledem, prachem a horninami. Při letu chladem mezihvězdného prostoru vypadá právě takhle, ale když se přiblíží k nějaké hvězdě, vzhled komety se změní. Teplo způsobuje, že se z komety uvolňuje prach a plyn. A právě ty tvoří výrazný ohon, jenž se dá skvěle pozorovat.

NASA svým vystoupením reaguje především na mediální výstupy amerického astrofyzika Avi Loeba, který vede na Harvardově univerzitě projekt Galileo hledající důkazy o mimozemské inteligenci. Loeb okamžitě po objevu komety oznámil, že těleso by mohlo být dílem cizí civilizace. To samé ale tvrdil už o spoustě jiných komet v minulosti, opíral se přitom vždy o velmi slabé důkazy, a hlavně se jeho předpověď nikdy nevyplnila.

Kometa 3I/Atlas na snímku NASA
Zdroj: NASA

Loeb uvádí, že dosavadní pozorování tohoto objektu neodhalila plynové ohony z prachu a plazmy, které jsou běžné u komet pocházejících ze Sluneční soustavy, a ukázala, že se těleso pohybuje po netradiční trajektorii, což by mělo naznačovat, že se jedná o „technologický artefakt“ s „aktivní inteligencí“.

Jeho myšlenky se rozšířily mezi záhadology a milovníky teorií o mimozemském životě a velmi aktivně v těchto komunitách kolují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...