Atlas je kometa, ne mimozemská sonda, konstatovala NASA a ukázala nové snímky

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. NASA zároveň odmítla spekulace, že by se mohlo jednat o mimozemskou sondu.

3I/ATLAS, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě doposud identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí.

„Je přirozené ptát se, co to je. Jsme rádi, že svět o tom přemýšlel spolu s námi,“ řekla Nicole Foxová z vedení NASA. Kometu pak označila za přátelského návštěvníka Sluneční soustavy. „Rychle jsme dokázali říct, že se rozhodně chová jako kometa. Určitě nevidíme žádné technické známky či cokoli jiného, co by vedlo k domněnce, že je to něco jiného než kometa," dodala.

Kometa 3I/ATLAS na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Zdroj: ESA

„Vědecký tým NASA sledoval kometu 3I/ATLAS téměř po celou dobu její cesty Sluneční soustavou,“ poznamenala. „Během její další cesty Sluneční soustavou, kdy na jaře 2026 mine oběžnou dráhu Jupitera, budeme mít další příležitosti k jejímu pozorování,“ doplnila.

Odborníci doposud ve Sluneční soustavě znají jen dva jiné mezihvězdné objekty, a to 1I/'Oumuamua zpozorovaný v roce 2017 a 2I/Borisov objevený o dva roky později. Ve všech případech jde o komety.

Vyvracení pseudovědy

Vědci předpokládají, že 3I/ATLAS má pevné jádro, které je tvořené ledem, prachem a horninami. Při letu chladem mezihvězdného prostoru vypadá právě takhle, ale když se přiblíží k nějaké hvězdě, vzhled komety se změní. Teplo způsobuje, že se z komety uvolňuje prach a plyn. A právě ty tvoří výrazný ohon, jenž se dá skvěle pozorovat.

NASA svým vystoupením reaguje především na mediální výstupy amerického astrofyzika Avi Loeba, který vede na Harvardově univerzitě projekt Galileo hledající důkazy o mimozemské inteligenci. Loeb okamžitě po objevu komety oznámil, že těleso by mohlo být dílem cizí civilizace. To samé ale tvrdil už o spoustě jiných komet v minulosti, opíral se přitom vždy o velmi slabé důkazy, a hlavně se jeho předpověď nikdy nevyplnila.

Kometa 3I/Atlas na snímku NASA
Zdroj: NASA

Loeb uvádí, že dosavadní pozorování tohoto objektu neodhalila plynové ohony z prachu a plazmy, které jsou běžné u komet pocházejících ze Sluneční soustavy, a ukázala, že se těleso pohybuje po netradiční trajektorii, což by mělo naznačovat, že se jedná o „technologický artefakt“ s „aktivní inteligencí“.

Jeho myšlenky se rozšířily mezi záhadology a milovníky teorií o mimozemském životě a velmi aktivně v těchto komunitách kolují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...