Astronomové poprvé pozorovali vznik nové sluneční soustavy

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.

Je to největší zárodek, jaký kdy věda pozorovala – jedná se totiž o zárodek celé budoucí sluneční soustavy. A navíc nápadně podobné té naší, jejíž součástí je i Země. Astronomka Merel van 't Hoffová z Purdue University v USA přirovnává soustavu HOPS-315 ke Sluneční soustavě v plenkách. Říká, že „vidíme systém, který vypadá tak, jak vypadala naše Sluneční soustava, když se teprve začínala utvářet“.

„Poprvé se nám podařilo identifikovat nejranější okamžik, kdy se začíná formovat planeta kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce," potvrzuje Melissa McClureová, profesorka na Leidenské univerzitě v Nizozemsku a hlavní autorka nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature.

Video ukazuje, kde leží hvězda HOPS-315:

Tento nově zrozený planetární systém vzniká kolem takzvané protohvězdy (neboli velmi mladé hvězdy) HOPS-315, která se nachází asi 1300 světelných let od Země a je obdobou rodícího se Slunce. Je jí pouhých sto tisíc let. Kolem takových mladých hvězd astronomové často pozorují disky plynu a prachu známé jako „protoplanetární disky“, které jsou místem zrodu nových planet. Astronomové sice takové disky pozorovali už dříve, ale ty už obsahovaly celé hmotné planety podobné Jupiteru. „Vždycky jsme ale věděli, že první pevné části planet, neboli planetesimály, musí vznikat dříve,“ říká McClureová.

Vzpomínky na zrod Sluneční soustavy

V naší Sluneční soustavě se první pevný materiál, který zkondenzoval v blízkosti současné polohy Země, nachází dodnes – je „uvězněný“ v miliardy let starých meteoritech. Ty jsou plné krystalických minerálů, které obsahují oxid křemičitý (SiO) a mohou kondenzovat při extrémně vysokých teplotách přítomných v mladých planetárních discích. Postupem času se tato nově kondenzovaná tělesa spojují, čímž zasévají zárodky pro vznik planet, které postupně nabývají na velikosti i hmotnosti. První kilometrové planetesimály ve Sluneční soustavě, z nichž následně „vyrostly“ planety, jako je Země nebo jádro Jupiteru, vznikly právě po kondenzaci těchto krystalických minerálů.

Tato animace ukazuje, jak vypadá kondenzace prvků a jak jejich slučováním vznikají větší tělesa:

Díky novému objevu astronomové našli důkazy o tom, že tyto horké minerály začínají kondenzovat v disku kolem HOPS-315. Výsledky bádání ukazují, že SiO je kolem mladé hvězdy přítomen jak v plynném stavu, tak i v těchto krystalických minerálech, což naznačuje, že teprve začíná tuhnout. „Tento proces nebyl dosud nikdy pozorován v protoplanetárním disku – ani nikde jinde mimo naši Sluneční soustavu,“ tvrdí spoluautor práce Edwin Bergin, profesor na Michiganské univerzitě v USA.

Hledání „jehly v kupce sena“

Najít důkazy o tom, že se tyto látky nacházejí u hvězdy vzdálené 1300 světelných let, by bylo ještě donedávna nemožné. Poprvé příslušné stopy zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba, teď na jejich odhalení astronomové nasadili teleskop ALMA neboli Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), který se nachází ve stejnojmenné chilské poušti.

Na základě těchto dat skupina expertů určila, že chemické signály pocházejí z malé oblasti disku kolem hvězdy, která odpovídá dráze pásu planetek kolem Slunce. „Tyto minerály opravdu pozorujeme na stejném místě v tomto extrasolárním systému, kde je vidíme u asteroidů ve Sluneční soustavě,“ říká spoluautor práce Logan Francis, postdoktorand na Leidenské univerzitě.

Právě proto je HOPS-315 skvělou analogií pro studium naší vlastní vesmírné historie. Jak uvádí van 't Hoffová, „tento systém je jedním z nejlepších pro zkoumání některých procesů, které se odehrály v naší Sluneční soustavě“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...