Astronauty letící na Mars by mohla ochránit plíseň z Černobylu. Prošla už testy na ISS

Nedávný experiment na Mezinárodní vesmírné stanici prokázal, že odolná houba, která dokázala přežít i v černobylské jaderné elektrárně, by se dala využít jako štít před kosmických zářením, které ohrožuje astronauty zejména při delších pobytech ve vesmíru.

Americká agentura NASA plánuje, že se USA v roce 2024 vrátí na Měsíc. Tato expedice má být ale jen tréninkem pro ještě náročnější projekt, jímž je cesta na Mars. Trvala by přibližně jeden rok a posádku by vystavila obrovskému množství radiace – modely NASA odhadují, že by astronauti dostali zhruba dvě třetiny záření, které by měli dostat za celý život. 

Vědci pracují hned na několika možnostech, jak posádku takové mise před kosmickým zářením chránit. Patří mezi ně elektromagnetické štíty, cihličky vyrobené z marsovské půdy anebo dokonce přepážky naplněné lidskou močí. Všechny varianty však zatím vykazují nedostatky a rozhodně nejsou připraveny k použití. 

Plíseň z Černobylu

Nová studie, která zatím neprošla recenzním řízením, navrhuje další cestu: využít plísně druhu Cladosporium sphaerospermum. Roku 1886 je popsal německý mykolog Albert Julius Otto Penzig na rozkládajících se listech a větvích citrusů. Tato nenápadná houba dokáže přežít v ohromném množství prostředí, dokonce i v řadě extrémních – včetně chladicích nádrží jaderné elektrárny v Černobylu poškozené explozí a radiací. I dnes je zde úroveň radiace až pětkrát vyšší, než je běžné. Plíseň si ale toto prostředí oblíbila, dokonce se rozrůstala směrem k radiaci. 

Je totiž schopná přeměňovat radioaktivní energii na energii chemickou – využívá k tomu pigment melanin. V podstatě se tedy radiací živí, podobně jako zelené rostliny využívají fotosyntézu k přeměně slunečního světla na energii.

Kosmický pokus

Skupina mladých vědců se rozhodla, že odolnost hub prověří v ještě extrémnějším prostředí, a to na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Cílem výzkumu je poznání, zda se bude plísni dařit i v kosmu a zda by se opravdu nedala použít případně jako ochrana astronautů na dlouhých kosmických misích. 

Plíseň byla na ISS umístěná v Petriho misce – v levé půlce misky byla plíseň, v pravé jen živné prostředí bez plísně. Rostla tam po dobu 30 dní, přitom přístroje měřily každé dvě minuty radiaci pod ní i pod místem v misce, kde nerostla. Ukázalo se, že houby jsou schopné adaptovat se na mikrogravitaci i na radiaci, která na nízké oběžné dráze panuje.

Množení plísně Cladosporium sphaerospermum na ISS
Zdroj: 2020/G. K. Shunk et al.

Ještě důležitější byl ale další poznatek z tohoto výzkumu: 1,7 milimetru silná vrstva plísně dokázala snížit úroveň radiace o 1,8 až 5 procent. To samozřejmě na ochranu astronautů ani zdaleka nestačí, ale je to podle vědců první krok k dalšímu výzkumu a vylepšování „živého radiačního štítu“.

Aby takový štít poskytoval dostatečnou ochranu, musel by být silný asi 21 centimetrů – pak by jím na Marsu žádná radiace nepronikla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 10 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...