Archeologové vyzdvihli artefakty z města pohlceného mořem

Egyptští potápěči u pobřeží města Alexandrie vylovili pozůstatky z dva tisíce let staré obydlené oblasti. Naleziště obsahuje zbytky domů, hrobů, vodních nádrží i někdejšího nábřeží. Některé předměty musejí zůstat pod hladinou.

Stopy starodávné oblasti se nacházejí přesněji v zátoce přístavu Abúkir, který leží několik desítek kilometrů od Alexandrie, a podle úřadů může být současný nález rozšířením dávného města Kanopus, jež bylo posvátným místem dynastie Ptolemaiovců, tedy nástupců makedonského dobyvatele Alexandra. Ta vládla starověkému Egyptu téměř tři století, než se moci chopili Římané. Série zemětřesení a stoupající hladina moře pohltily město stejně jako sousední přístav Heraklion.

Nahrávám video

Z vod Středozemního moře vytáhli potápěči s pomocí jeřábů několik soch. „Pod vodou je spousta objektů, ale množství těch, které můžeme vytáhnout, je omezené,“ řekl agentuře AFP ministr pro cestovní ruch a starožitnosti Šaríf Fasí s tím, že výběr předmětů se řídí přísnými pravidly. „Zbytek zůstane nedílnou součástí našeho podmořského dědictví,“ dodal.

Zaplavené město

Mezi pozůstatky se našly vápencové stavby, které mohly sloužit jako chrámy nebo obytné domy, případně mohlo jít o obchodní a řemeslnické domy. Potápěči také objevili vodní nádrže a bazény vytesané do skal, které byly určeny pro chov ryb a skladování vody pro domácnosti.

K významným nálezům patří královské sochy a sfingy, které pocházejí ještě z dob před nástupem Římanů. Jedna ze soch má na sobě vytesaný oválný rámeček, kterému se říká kartuše, se jménem faraona Ramesse II. Řada soch se ale dochovala jenom zčásti.

Kanopus byl významný přístav a náboženské centrum starověkého Egypta. Ležel asi 25 kilometrů východně od Alexandrie a proslul zejména svým chrámem boha Serapise. Díky blízkosti Středozemního moře byl důležitým uzlem pro obchod i kontakty s řeckým a později římským světem.

Kanopus se považuje za typické centrum helénistického Egypta, kde se prolínaly prvky původních egyptských vlivů a kultura řeckých a později římských dobyvatelů.

Jeho význam upadal poté, co ho dobyli Arabové a změnila se vlivová mapa Středozemního moře. Jeho pád dokončila řada přírodních katastrof.

Na nábřeží dlouhém 125 metrů, které sloužilo jako přístav pro menší lodě v římské a byzantské době, se našla také obchodní loď, kamenné kotvy a jeřáb z období Ptolemaiovců a z římské doby.

Nad nedalekou Alexandrií, která je rovněž bohatým archeologickým nalezištěm, se vznáší podobný osud jako nad městy Kanopus a Heraklion. Každý rok se město potápí o další více než tři milimetry. Město tak patří mezi místa nejvíce ohrožená klimatickou změnou a stoupající hladinou moře. I podle nejoptimističtějších scénářů Organizace spojených národů (OSN) se stane do roku 2050 jedna třetina Alexandrie neobyvatelnou nebo ji zaplaví voda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...