Archeologové odhalili 3400 let staré město na dně vyschlé nádrže. Patřilo starověké říši Mitanni

Tým německých a kurdských archeologů odhalil 3400 let staré město, které se kdysi nacházelo na řece Tigris. Osada se vynořila z vod mosulské nádrže počátkem letošního roku, když hladina vody v důsledku extrémního sucha v Iráku rychle klesla. Rozsáhlé město s palácem a několika velkými budovami by podle vědců mohlo být starověké Zakhiku, jedno z důležitých center říše Mitanni (někdy též Mittani).

Irák je jednou ze zemí světa nejvíce postižených změnou klimatu. Zejména jih země už několik měsíců trpí extrémním suchem. Aby se zabránilo vysychání úrody, bylo od prosince odčerpáno velké množství vody z mosulské nádrže, nejdůležitějšího zásobníku vody v Iráku. A tím, že v ní historicky poklesla hladina, se z vody vynořilo město z doby bronzové.

O existenci této starověké metropole v Kemunu v iráckém Kurdistánu se sice vědělo, ale archeologové ji nestihli prozkoumat předtím, než byla před desítkami let zatopena. 

Město Zakhiku
Zdroj: University of Tübingen

Když se o poklesu hladiny dozvěděli archeologové, pochopili, že před sebou mají příležitost, která se nemusí opakovat další desítky let. Kurdský archeolog Hasan Ahmed Qasim se spojil s německými experty z univerzit ve Freiburgu a v Tübingenu a narychlo společně zorganizovali záchrannou expedici. 

Německo-kurdský archeologický tým byl pod obrovským časovým tlakem, protože nebylo jasné, kdy voda v nádrži opět stoupne. Vykopávky proběhly v lednu a únoru 2022, teď vědci zveřejnili výsledky.

  • Mitanni bylo království v severní Mezopotámii existující v patnáctém až čtrnáctém století před naším letopočtem. V období svého největšího rozmachu zahrnovalo území dnešního jihovýchodního Turecka, severní Sýrie a severního Iráku. Hlavním městem bylo Vaššukkani, jehož umístění ještě není přesně známo. 
  • Království Mitanni je považováno za feudální uskupení pod vedením válečné šlechty indoevropského původu, která obsadila území Levanty v období sedmnáctého století před naším letopočtem; jeho vliv je patrný z písemných pramenů pocházejících z tohoto období. K zániku mitannského státu došlo kolem roku dvanáct set před naším letopočtem.

Opevnění, dílny i mohutný sklad

Během krátké doby se badatelům podařilo město z velké části zmapovat. Kromě paláce, který byl zdokumentován už během výzkumu v roce 2018, se podařilo odkrýt několik dalších velkých staveb –⁠ mohutné opevnění s hradbami a věžemi, monumentální několikapatrovou skladovací budovu a také dílny. Celý rozsáhlý komplex pochází z doby říše Mitanni, která ovládala velké části severní Mezopotámie a Sýrie.

Město Zakhiku
Zdroj: University of Tübingen

„Budova skladu má zvláštní význam, protože v ní muselo být skladováno obrovské množství zboží, které se sem pravděpodobně přiváželo z širokého okolí,“ uvedla archeoložka Ivana Puljizová. Qasim dodává: „Výsledky vykopávek ukazují, že tato lokalita byla v říši Mitanni důležitým centrem.“

Vědce překvapilo, v jak dobrém stavu se zachovaly až několikametrové zdi. Nečekali, že hliněné cihly, které byly vysušené jen sluncem, vydrží prakticky netknuté, a to přesto, že byly více než čtyřicet let pod vodou. Zřejmě za to může zemětřesení, jež město zasáhlo někdy kolem roku 1350 před naším letopočtem. Při něm zřícené horní části hradeb pohřbily budovy pod sebou, a tak je ochránily před nepříznivými vlivy okolního prostředí.

Výjimečně zajímavý je nález pěti keramických nádob, které obsahovaly archiv více než stovky klínopisných tabulek. Pocházejí z období střední Asýrie, vznikly tedy krátce po katastrofě, která město postihla při zemětřesení. Některé hliněné tabulky, které mohou být dopisy, jsou dokonce stále v hliněných obalech. Vědci doufají, že tento objev poskytne důležité informace o konci města z období říše Mitanni a počátku asyrské nadvlády v regionu.

„Je téměř zázrak, že klínopisné tabulky z nepálené hlíny přežily tolik desetiletí pod vodou,“ říká Peter Pfälzner, další z archeologů, kteří na místě pracovali. 

Hliněné destičky s nápisy nalezené v hliněné nádobě
Zdroj: University of Tübingen

Archeologové se navíc také pokusili odkrytou lokalitu lépe ochránit pro příští možný průzkum. Zakryli proto vykopané budovy těsně přiléhající plastovou fólií a poté ji zasypali štěrkem. Tato bariéra má ochránit stěny z nepálené hlíny a případné další nálezy, které se v ruinách dosud skrývají. Lokalita je teď, na konci května, opět zcela zatopená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...