Archeologové objevili na okraji Bratislavy další římský akvadukt

Výjimečný objev se podařil trnavským archeologům. Při záchranných pracích odhalili na okraji Bratislavy dva tisíce let starý akvadukt, už druhý na stejném místě. Vědci teď řeší, kam tyto stavby vodu vedly a proč.

Před rokem oznámili slovenští archeologové výjimečný objev: na okraji Bratislavy odhalili římský akvadukt starý asi dva tisíce let. A teď nedaleko původního místa našli další. Jde teprve o druhý římský akvadukt, který se na Slovensku našel, objev má tedy mimořádný význam, uvedl pro ČT24 archeolog Erik Hrnčiarik z Trnavské univerzity.

Vědci pod jeho vedením na akvadukt narazili, když v Rusovcích u Bratislavy začala překládka vysokého napětí. Archeologové přivolaní k místu identifikovali charakteristický prvek římského akvaduktu – koryto široké asi 32 centimetrů, což jsou klasické rozměry, které přibližně odpovídají jedné římské stopě. Přesvědčivým důkazem pak bylo dno zakryté tegulami.

Tímto slovem se označovaly typické ploché hliněné římské střešní tašky s vyvýšenými okraji, které se používaly k vytváření vodotěsných střech a dalších ploch.

Je nutné zdůraznit, že v případě tohoto akvaduktu nejde o majestátní most, kterým je voda vedená na velkou vzdálenost, jako je tomu třeba u toho nejslavnějšího přes řeku Gardu ve Francii. Takové stavby byly výjimkami, které se využívaly, když bylo nutné překonat nějaké velké údolí.

Pont du Gard ve Francii
Zdroj: Wikimedia Commons/Wolfgang Staudt

Nejčastěji měly akvadukty podobu právě kanálů zakopaných v zemi a zakrytých tak, aby se z nich voda neodpařovala ani neznečistila. A právě tak vypadal i akvadukt u Bratislavy, jehož koryto má hloubku necelý jeden metr.

Datování stavby

Díky tegulám jsou vědci schopní tuto stavbu i datovat. Mnohdy se na nich totiž vyskytují podpisy dílen, které je vyráběly. V nově odhaleném akvaduktu se sice žádná taková zatím nenašla, ale v tom objeveném loni ano. Jednou z „podepsaných“ cihel je ta s ražbou a značkou „C VAL CONST KAR“.

„Aktivní činnost této soukromé cihlářské dílny Gaia Valeria Constanse z Carnunta je obvykle kladena do druhého století našeho letopočtu. Předpokládáme, že akvadukt byl v provozu až do konce druhého století, kdy byl zasypán, a tak se zachoval po dvě tisíciletí,“ vysvětluje Hrnčiarik.

Zdůrazňuje přitom, že se na výzkumu podílejí i studenti Trnavské univerzity, kteří se tak dostanou k archeologickému průzkumu nejen teoreticky, ale také prakticky, přičemž si mohou přímo v terénu vyzkoušet všechny důležité části archeologické práce.

Detailní pohled do nově objeveného římského akvaduktu na Slovensku
Zdroj: Katedra klasickej archeológie FF TU

Neznámý účel

„Zatím nevíme, jaký byl účel tohoto akvaduktu,“ připustil v rozhovoru pro ČT24 Hrnčiarik. Je samozřejmě jasné, že přiváděl vodu do římských budov, zatím ale není jasný smysl této činnosti.

Podařilo se zatím odkrýt jen malou část zřejmě rozsáhlé konstrukce, ale podle sklonu to vypadá, že akvadukt přiváděl vodu z nedalekého Dunaje. Šlo zřejmě o vodu užitkovou, nedaleko se totiž našlo několik studní na pitnou vodu ze stejné doby.

To podle trnavského archeologa naznačuje, že voda v akvaduktu byla užitková. „Předpokládáme, že mohl vést vodu buď k římským lázním, nebo k veřejným toaletám.“ Cílovou stavbu zatím archeologové nenašli, ale výzkum bude letos pokračovat. „V létě budeme kopat na místě, kde jsou moderní toalety, a právě tam náš akvadukt vede. Bylo by opravdu zajímavé, kdybychom právě tam našli i ty římské,“ doplňuje Hrnčiarik.

Smysl by mohla popsat analýza usazenin z obou akvaduktů. Vědci zkoumají, jakými bakteriemi byly osídlené. Z toho mohou zjistit, jestli byla voda pitná, a tedy i její využití. Výsledky by měly být relativně brzy, doufá vědec. „Kdo ví, na co ještě narazíme,“ zakončuje Hrnčiarik, „v archeologii je to tak, že hledáte jednu věc, ale najdete místo ní deset otazníků.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...