Římská říše

Výjimečný objev se podařil trnavským archeologům. Při záchranných pracích odhalili na okraji Bratislavy dva tisíce let starý akvadukt, už druhý na stejném místě. Vědci teď řeší, kam tyto stavby vodu vedly a proč.

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.

Z antického Řecka pocházejí nejstarší záznamy o demokracii, západní filozofii – a jak se nyní ukázalo, také o znečištění olovem. Vyplývá to z nové studie vědců z univerzity v německém Heidelbergu.

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.

Drogy pomáhaly válečníkům v boji – setřást ze sebe strach, necítit bolest, zabíjet jiné lidi. Polští archeologové teď oznámili, že objevili první náznaky toho, že je takto využívali i germánští bojovníci, kteří se postavili římským legiím.

V italském Římě se po deseti letech restaurování otevírá část historického komplexu Domus Aurea, který nechal v roce 64 našeho letopočtu vybudovat císař Nero. Z paláce se dochovaly jen podzemní prostory, ale i ty jsou jedinečnou připomínkou éry římské říše. Nero nechal palác vybudovat po velkém požáru, který mohl založit sám imperátor proslulý svou krutostí a který věčné město téměř celé zničil. Podle odhadů pokrývalo Neronovo dílo nejméně 40 hektarů, pětinásobek dnešní rozlohy Pražského hradu. Palác po císařově smrti zchátral a téměř beze stopy zmizel. Jeho podzemí znovu objevili v 15. století.

Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Podle vedení naleziště má freska velmi kvalitní provedení a obrovskou hodnotu, napsaly agentury ANSA a AFP.

V Itálii slavnostně odhalili třináctimetrovou repliku sochy římského císaře Konstantina ze 4. století. Úlomky mramorové sochy sedícího císaře se našly v 15. století poblíž Kolosea. Tým odborníků nyní jednotlivé fragmenty naskenoval a na jejich základě vytvořil trojrozměrnou podobu císaře, která bude nejméně do roku 2025 stát před Kapitolským muzeem v Římě.

Slovenští archeologové objevili na dně Dunaje nedaleko Komárna opracované kameny a dřevěné kůly. Domnívají se, že se jedná o zbytky římského mostu z počátku našeho letopočtu. Na Facebooku o tom informovala Trnavská univerzita.

Nedaleko Pasohlávek na Mikulovsku vznikne nové archeologické centrum, které bude připomínat Římany sídlící pod Pálavou. Projekt s názvem Mušov: Brána do Římské říše zhruba za patnáct milionů korun by měl být hotový příští rok. Nabídne výstavní i výukové prostory.