Archeologové našli místo první známé války. Umíraly v ní i čtyřleté děti

Před 13 400 lety se na východním břehu Nilu, v místě, kde se dnes nachází Súdán, odehrál boj, který mohl být první známou válkou mezi lidmi. Oznámili to archeologové, kteří na tomto místě našli velké množství lidských pozůstatků.

Pohřebiště Jebel Sahaba bylo poprvé prozkoumáno už v 60. letech 20. století, teď ho ale archeologové navštívili znovu a popsali ho pomocí nejmodernějších technologií, které mají k dispozici. Dokázali díky tomu zjistit, že se tu nebojovalo jen jednou, ale s nejvyšší pravděpodobností se dlouho válčilo – odehrála se tu totiž celá série konfliktů a krveprolití po sobě.

Z kosterních pozůstatků 61 mužů, žen a dětí jich 41 neslo známky alespoň jednoho zranění, většinou střelnými nebo vrhacími zbraněmi, jako jsou oštěpy a šípy. Některá zranění se lidem zahojila, což svědčí o tom, že dotyčný boj přežil.

Šestnáct z nich mělo jak zhojená, tak nezhojená zranění, což naznačuje, že sice přežili jeden boj, ale zemřeli v jiném. Pomocí mikroskopů pak archeologové našli ve zraněních zbytky kamenných zbraní, které se zarazily do kostí, zřejmě při silných úderech.

Pokrok oproti původnímu půlstoletí starému výzkumu je obrovský, tehdy se vědcům povedlo identifikovat jen 20 osob s nějaký zraněním a žádnou se zahojeným zraněním.

Smrt si nevybírala

Násilí na tomto místě zasáhlo stejnou mírou muže i ženy, podle hlavní autorky studie paleoantropoložky Isabelle Crevecoeurová se našla vážná zranění i na tělech čtyřletých dětí. „Vypadá to, že jednou z hlavních příčin smrti zde bylo sečné zranění a následná ztráta krve,“ uvedla vědkyně.

Těla mrtvých po „první válce“
Zdroj: Reuters

Právě analýza zranění pomohla lépe popsat, jak boje vypadaly. Na dálku byly využity oštěpy a šípy, ale archeologové našli i důkazy o boji nablízko – mezi nejčastějšími zraněními totiž byly úder do předloktí a zlomeniny rukou. Taková poškození souvisí s tím, že si lidé chrání hlavu a další zranitelné orgány, často na místech masakrů.

Kdo s koho?

V té době žili v údolí Nilu lovci a sběrači, zemědělství ještě neznali. Lovili savce, například antilopy, chytali ryby a sbírali rostliny a kořínky. Žili jen v menších skupinách, které nepřesahovaly počtem stovku lidí – větší být kvůli neschopnosti zajistit zdroje nemohly.

Vědci sice nejsou schopní přesně říct, proč bojovali, mají ale několik hypotéz. V dané době se v této oblasti měnilo klima ze suššího na vlhčí – to také přinášelo silné záplavy na Nilu. Archeologové předpokládají, že to vedlo k soupeření mezi klany o zdroje i území.

„Nevypadá to, že by šlo jen o jednu konkrétní bitvu nebo krátkou válku – zdá se, že zde násilí bylo bohužel pravidelným jevem a součástí každodenní struktury jejich života,“ uvedl spoluautor studie Daniel Antoine.

Crevecoeurová uvedla, že archeologické důkazy naznačují „opakované střety malého rozsahu, které měly pravděpodobně podobu nájezdů, potyček, útoků ze zálohy mezi skupinami lovců a sběračů, nikoli jednoho jediného konfliktu“. Je podle ní také možné, že nějakou roli mohly hrát i dnes už nerozeznatelné kulturní rozdíly mezi těmito skupinami.

Těla mrtvých po „první válce“
Zdroj: Reuters

Lokalita, která je nyní ponořena pod velkou nádrží známou jako Násirovo jezero, je nejstarším známým pohřebním komplexem v údolí Nilu a jedním z nejstarších v Africe. Lidské ostatky byly od jejich objevu uloženy v Britském muzeu.

Válka se nikdy nemění

Filozofové, historici i antropologové se už stovky let zamýšlejí nad tím, proč lidé válčí. Náš druh dosáhl velkolepých intelektuálních, technologických a uměleckých úspěchů, ale současně vedl strašlivé války – paradoxně docházelo k největšímu rozvoji kultury mnohdy právě v dobách nejhorších válek. Archeologické důkazy prokázaly, že mezilidské násilí se v lidské evoluční linii vyskytovalo dokonce ještě před vznikem druhu Homo sapiens před více než 300 tisíci lety.

„Domníváme se, že naše zjištění mají důležitý význam pro debatu o příčinách a podobě válečnictví,“ řekla Crevecoeurová. „Jisté je, že násilné činy jsou zaznamenány již před stovkami tisíc let a neomezují se pouze na náš druh, ale například i na neandrtálce. Jejich motivy jsou ale pravděpodobně tak složité a rozmanité, že si je ani nedokážeme představit,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...