Američané úspěšně otestovali motory pro raketu, která poletí na Měsíc

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve Stennisově vesmírném středisku v Mississippi provedl úspěšný statický test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc. Informovala o tom agentura Reuters. Předchozí test v lednu skončil předčasně. Tentokrát však motory podle plánu běžely osm minut.

Nynější test byl posledním ze série osmi, jejichž cílem bylo ověřit, zda je centrální stupeň rakety připraven zahájit mise. Všechny čtyři motory RS-25 vyvinuté ve spolupráci se společností Boeing se podařilo zažehnout a pak běžely osm minut. Spotřebováno bylo kolem 2,6 milionu litrů paliva. Data z testu budou nyní podrobena analýze.

Předchozí test v lednu skončil předčasně. Motory se podařilo zažehnout na zhruba minutu, ačkoliv původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země.

Takhle vypadal start při pohledu z vesmíru:

Mohutná raketa SLS je klíčovou součástí nového amerického programu výzkumu Měsíce, který nese název Artemis. Bude se skládat ze tří etap. První (Artemis 1) bude nepilotovaný let nové lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Druhou etapou (Artemis 2) bude stejný let Orionu kolem Měsíce, ale už s lidskou posádkou.

Třetí etapa (Artemis 3) zahrnuje vysílání astronautů na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce a později, předběžně v roce 2024, počítá s přistáním první ženy a dalšího muže na Měsíci. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.

Ambiciozní projekt se prodražuje

Vývoj nové rakety SLS má nyní tříleté zpoždění. Oproti původnímu plánu byl rozpočet překročen o tři miliardy dolarů, upozornila agentura Reuters. Kritici se snaží NASA přesvědčit, že by měla dát přednost službám komerčních společností, jako je SpaceX nebo United Launch Alliance, které jsou mnohem levnější. Jeden start SLS bude stát zhruba jednu miliardu dolarů, zatímco start o něco méně výkonné rakety Falcon Heavy stojí kolem 90 milionů dolarů.

Posledním astronautem, který stanul na lunárním povrchu, byl v roce 1972 rodák z Chicaga Eugene Cernan, jehož předkové přišli do Ameriky z Čech a Slovenska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...