Amazonský prales mizí i kvůli evropské poptávce po sóji, vyplývá ze zprávy

Amazonské pralesy se dostávají na hranu stability. Úbytek stromů tam stále zrychluje. Podle nové zprávy v tom má nečekaně silnou roli pěstování sóji, která se pak dováží do Evropy.

Na každého obyvatele EU a Británie připadá ročně zhruba 61 kilogramů sóji, informoval v nově zveřejněné zprávě Světový fond na ochranu přírody (WWF). Podle něj Evropané spotřebou této plodiny přispívají k odlesňování Amazonie, většina dovezené sóji totiž pochází z Jižní Ameriky, především z Brazílie a Argentiny.

„Většina sóji používané v Evropě pochází z Jižní Ameriky a pěstuje se hojně na odlesněném území Amazonie a dalších lesních porostů přetvořených v zemědělskou půdu,“ upozornil WWF. „Evropané tak, aniž by si to uvědomovali, přispívají ke kácení lesů ve světě,“ dodal fond. Podle něj se produkce sóji na světové úrovni za dvacet let zdvojnásobila a neustále se zvyšuje. Pěstování této plodiny je tak podle WWF hlavní silou ničení ekosystémů kácením lesů.

Podle statistiky Světového fondu na ochranu přírody, která vychází z údajů z roku 2020, spotřebovali Evropané většinu sóji nepřímo. Asi 90 procent dovezené sóji se totiž použilo jako krmivo pro hospodářská zvířata. Ze statistiky rovněž vyplývá, že před dvěma lety Evropan v průměru zkonzumoval 237 vajec, 117 kilogramů mléčných výrobků či 58 kilogramů masa.

Omezení dovozu produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním planety, navrhla loni i Evropská komise. V rámci plánu klimaticky šetrné politiky zamýšlí, že by dovozci měli mimo jiné dokládat, že jejich produkty nevyrostly na nově odlesněné půdě. Požadavky se mají týkat sóji, hovězího masa, palmového oleje, dřeva, kávy, kakaa a některých s nimi souvisejících výrobků, jako je kůže, čokoláda či nábytek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...