Aljašské neštovice mají první oběť. Vzácným virem se zatím nakazilo jen sedm lidí

Aljašští zdravotníci v polovině února oznámili, že v lednu zemřel muž, který se nakazil virem známým jako alaskapox neboli aljašské neštovice. Jde o nově objevený virus, který se mezi lidi dostal až v jednadvacátém století.

Poprvé se svět dozvěděl o existenci aljašských neštovic roku 2015. V červenci toho roku navštívila nemocnici ve Fairbanksu na Aljašce žena s výraznými lézemi, které vypadaly, jako by je způsobil nějaký zástupce ortopoxvirů. Ale vzorky neodpovídaly žádnému známému zástupci rodu. Následná genetická analýza prokázala, že žena, která se bez větších problémů uzdravila, byla nakažena novým a neznámým virem. Dostal jméno alaskapox.

Doposud se nákaza tímto virem prokázala u pouhých sedmi lidí, tento nový případ je prvním, který skončil úmrtím. Lékaři oznámili, že zesnulý byl starší muž, který trpěl chronickým nádorovým onemocněním a užíval léky potlačující imunitní odpověď. Jak se nakazil, sice není stoprocentně jasné, ale podle zpráv žil osaměle a na své zahradě krmil toulavé kočky, které lovily v lese hlodavce a občas ho poškrábaly.

Právě takoví lidé s oslabenou imunitou jsou zřejmě novým virem nejvíce zranitelní, jinak je onemocnění nejčastěji lehké a projevuje se hlavně zvětšenými uzlinami a výše popsanými lézemi. Objevují se také bolesti kloubů nebo svalů.

Přesto je na tomto případu několik mírně znepokojivých detailů. Jde o první případ, kdy se tento virus objevil mimo aljašské vnitrozemí, konkrétně v lesnaté oblasti poloostrova Kenai. Úřady už proto vyzvaly obyvatele, aby si dávali pozor na příznaky onemocnění.

Vědci také zatím nevědí, jestli se nemoc může přenášet z člověka na člověka. Podle aljašského ministerstva zdravotnictví nebyl dosud zaznamenán žádný takový případ. Nicméně některé ortopoxviry se mohou přenášet kontaktem s kožními lézemi.

Přenašečem může být například norník tajgový
Zdroj: health.alaska.gov

Co se ví o aljašských neštovicích

Tyto nové nemoci, jimž se odborně říká emergentní, nejčastěji přicházejí, když se lidská civilizace začne intenzivněji promíchávat s přírodou, kam do té doby nevstupovala. Kvůli častějším kontaktům tak více hrozí, že se nějaký virus nebo bakterie mohou ze zvířecí populace přenést na lidskou – jak se podle všeho stalo také například u covidu-19.

Alaskapox je typ ortopoxviru, který infikuje savce včetně lidí. Mezi další ortopoxviry patří dnes již vymýcený virus pravých neštovic a také virus mpox, který byl dříve známý jako opičí neštovice a v roce 2022 zaznamenal celosvětovou epidemii tisíců případů.

„Ortopoxviry jsou zoonotické viry, což znamená, že cirkulují především v rámci zvířecích populací s občasným přesahem na člověka,“ uvedla pro Alaska Public Media epidemioložka Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Julia Rogersová.

V případě alaskapoxu jsou přenašeči drobní hlodavci, kteří žijí v oblasti Fairbanks, hlavně rejsci a norníci. Aljašští zdravotní experti se domnívají, že se u lidí už vyskytlo více případů aljašských neštovic, ale protože má nemoc tak nevýrazný průběh, nebyly systémem lékařské péče vůbec zachyceny.

Epidemioložka Rogersová dodala, že očekává, že infekce alaskapoxem budou i nadále vzácné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...