AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.

V archivech Vatikánské knihovny například dlouhé roky ležel rukopis známý jako Borgova šifra, který obsahuje 408 stran záhadných symbolů. Text byl po staletí nečitelný a vznikl kombinací desítek znaků a několika písmen latinky. Některé pasáže byly navíc poškozené stářím.

„Je to jako detektivní práce, kde každý symbol, vzorec a částečné řešení nás může přiblížit k něčím tajemstvím a ke ztracenému historickému světu,“ popsala práci Beáta Megyesiová, profesorka počítačové lingvistiky na Stockholmské univerzitě ve Švédsku, jež byla součástí týmu, který text dešifroval.

Podle výzkumníků se v rukopisu skrývají mimo jiné popisy léčebných postupů, například různé směsi a doporučení včetně pití vína či jiných tehdejších prostředků proti nemocem. Tyto praktiky byly ve své době často považovány za podezřelé a mohly vyvolat i obvinění z čarodějnictví.

Pomocí AI se vědcům podařilo část šifry rozluštit. Podle nich jde o takzvanou substituční šifru, tedy systém, kde každý symbol zastupuje konkrétní písmeno nebo znak. Rozluštění ale vyžadovalo dlouhou kombinaci lidské práce a výpočetní analýzy.

Tajná korespondence

AI pomohla také při analýze šifrovaných dopisů ze 17. století, například korespondence mezi šlechtici v době třicetileté války. Badatelé zároveň zkoumají stovky zašifrovaných pohlednic z 19. století. Ukázalo se, že některé z nich byly milostné dopisy psané v němčině. Tyto texty doposud unikaly pozornosti historiků a jejich rozluštění může doplnit obraz každodenního života tehdejší společnosti.

Součástí výzkumu je i využití nástrojů pro automatický přepis rukopisů, například systému Transkribus, který rozpoznává rukopisné texty a převádí je do digitální podoby. Na tento přepis pak navazují algoritmy, které se snaží samotné šifry rozluštit.

Vědci testují také nové systémy, které by dokázaly šifrované texty nejen přepsat, ale i rovnou interpretovat. Experimenty ukázaly, že AI dokáže v některých případech rozluštit i stovky symbolů během několika desítek minut.

Podle výzkumníků zůstává v archivech po celém světě přibližně jedno procento materiálů částečně či zcela zašifrovaných. Patří mezi ně i dosud nerozluštěné starověké systémy písma, například Krétský disk z Faistu nebo některé rané řecké zápisy známé jako lineární písmo A.

Odborníci se shodují, že kombinace umělé inteligence a historické lingvistiky může v příštích letech zásadně rozšířit znalosti o utajovaných či zapomenutých částech lidské historie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 3 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 6 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 6 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 7 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 8 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.