Slovensko oslabuje justici a média. Může přijít o peníze, zní z Bruselu

Nahrávám video

Evropská komise (EK) se dle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse shoduje s Evropským parlamentem (EP), že v souvislosti s reformou trestního zákoníku na Slovensku, která vedla ke zrušení tamější speciální prokuratury a která snižuje tresty a promlčecí lhůty za finanční trestné činy, hrozí oslabení schopnosti slovenské justice vyšetřovat korupční trestné činy. Obavu EK vyjádřila také ohledně změn ve fungování veřejnoprávních médií. Slovenská vláda opakuje, že s Komisí jedná a že na její otázky reaguje.

Reynders v minulém týdnu zdůraznil, že EK veškerý vývoj na Slovensku bedlivě sleduje. Od tamních úřadů žádá vysvětlení a je připravena reagovat.

„Ze strany Evropské komise zaznívají výtky minimálně od konce loňského roku. Minulý čtvrtek jsem v Evropském parlamentu sledoval debatu o Slovensku, na které vše opět shrnul eurokomisař Reynders, který říkal, že Komise, a podobně se v lednu letošního roku vyjádřil v rezoluci i Evropský parlament, má obavy z toho, že změny v trestním právu oslabí schopnost slovenské justice vyšetřovat korupční trestné činy a ochránit evropské peníze,“ popsal zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Reynders dle jeho slov v EP mimo jiné oznámil, že EK stále preferuje dialog s vládou v Bratislavě. „To je právě to, co se děje teď – dopisy míří na jednu a na druhou stranu. Evropská komise si s vládou Roberta Fica vyměňují argumenty,“ pokračoval.

Možné zadržení fondů

Eurokomisař pro spravedlnost byl během svého projevu zároveň kritický k tomu, že se slovenská vláda rozhodla prosadit změny v trestním právu zrychleně. „Komise žádala, aby to slovenská vláda udělala v plnohodnotném řízení a aby se k tomu mohly vyjádřit všechny zainteresované strany,“ vysvětlil Obrovský.

Reynders se navíc už dříve nechal slyšet, že Brusel je připraven využít k zajištění řádné finanční správy rozpočtu Unie sankce. Princip ochrany unijního rozpočtu umožňuje Komisi zmrazit evropské fondy určené pro zemi, která dostatečně nezajistí jejich řádné využití. To v současnosti pociťuje Maďarsko.

Využiju všechny možnosti na komunikaci s partnery, ale nevidíme žádný důvod, proč by Slovensko mělo přijít o peníze.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
15. 4. 2024, TA3

„Debata prozatím pokračuje, i když už z Bruselu opakovaně zaznělo, že v případě ohrožení evropských peněz se jeho exekutiva nebude zdráhat nějaké peníze zadržet, pokud tam uvidí riziko. Ale troufnu si říct, že k takovému rozhodnutí bude zbývat nějaký čas, pokud k němu v budoucnu dojde,“ odhaduje Obrovský.

Slovenská vláda opakuje, že s Komisí jedná a že na otázky reaguje. „Využiju všechny možnosti na komunikaci s partnery, ale nevidíme žádný důvod, proč by Slovensko mělo přijít o peníze,“ zdůraznil Fico. Podle opozice může Slovensko přijít až o čtyři miliardy eur z plánu obnovy, pokud nevysvětlí dopady trestních novel.

Patnáct otázek

Komisi mimo jiné zajímají dopady po zrušení speciální prokuratury, zejména přerozdělení případů. Ptá se, kde skončili tamní prokurátoři a proč měli přijít o své spisy – včetně těch, které zkoumaly eurofondy. Na to upozorňuje i opozice.

„Jde o garanci toho, aby navzdory tomu, že byla zrušena speciální prokuratura, byly všechny minulé i budoucí kauzy spravedlivě vyšetřeny. Zejména ty, které se týkaly eurofondů,“ upozornil předseda nejsilnější opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka.

Evropská komise se na Slovensko už koncem března obrátila s patnácti dotazy. Žádá jasnější argumenty, proč vláda zrušila speciální prokuraturu i jak propříště zajistí odhalování závažných podvodů. Na odpovědi má Bratislava čas do 18. dubna. Ficův kabinet tvrdí, že termín dodrží.

Podle expertů Komise nevnímá jako problém kroky samotné, ale spíše formu jejich schvalování. „Nikde nám nevyplývá povinnost, že musíme mít speciální prokuraturu, avšak otázkou je, že když už byla rušená, tak jakým způsobem a jak následně byly například ty kauzy přerozdělené,“ vysvětlil právník z Transparency International SR Ján Ivančík.

Nezávislost veřejnoprávních médií

Jak už bylo zmíněno, Evropská komise se obává i oslabení nezávislosti veřejnoprávních médií na Slovensku kvůli návrhu nového zákona o televizi a rozhlasu.

„I tomu se úředníci v Bruselu bedlivě věnují a zejména zkoumají, zda jsou navrhované změny v souladu s nedávno schválenou legislativou na ochranu svobody médií, která mluví o nezávislosti novinářů, o potřebě transparentně vybírat členy managementu veřejnoprávních médií a o zajištění jejich udržitelného financování,“ dodal zpravodaj České televize.

Nahrávám video

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová či Evropská vysílací unie (EBU) považují chystaný zákon za ohrožení nezávislosti médií veřejné služby na Slovensku. „Se znepokojením konstatujeme, že z některých ustanovení návrhu zákona se zdá, že podkopávají zásady zakotvené v evropském aktu o svobodě médií,“ konstatovala v březnu EBU v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 28 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...