Zmatky kolem brexitu ženou Čechy v Británii na velvyslanectví. Zařizují si tam pasy

Češi žijící ve Velké Británii častěji žádají o vydání cestovního pasu. Letos si na tamní zastupitelské úřady přišlo vyřídit tento doklad už 1839 lidí – téměř o třetinu víc než ve stejném období vloni. V roce 2018 úředníci vyřídili celkem 3177 žádostí. Důvodem je nejistota kolem brexitu. Velvyslanectví zaznamenalo i případy, při kterých britská imigrační policie Čechy upozorňovala, že do budoucna už nebude moci uznat občanský průkaz jako cestovní doklad. České televizi to řekl ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pitel.

„Občas se setkáváme s případy, kdy nám naši občané sdělí, že jim na hranicích Spojeného království bylo řečeno, že jim příště nebude na občanský průkaz umožněn vstup do země. Spolu s kolegy z ostatních generálních konzulátů zemí EU jsme apelovali na imigrační policii, aby k podobným pochybením nedocházelo,“ řekl ČT Ivo Losman, který od března vede nový generální konzulát v Manchesteru.

Hlavním důvodem nárůstu žádostí o pasy je podle Pitela nejistota kolem brexitu i rozrůstající se česká komunita v Británii.

„Se vší tou informační masáží, jak z naší, tak z britské strany, že si občané musí dát do pořádku svoje osobní doklady, aby mohli nějakým způsobem dál participovat na systému dlouhodobého pobytu na území Velké Británie, tak to samozřejmě spoustu lidí motivovalo, aby si doklady začali dávat do pořádku,“ vysvětluje Pitel.

Ministerstvo zahraničí vydalo na začátku června doporučení, aby Češi cestovali do Británie s vyřízeným cestovním pasem. „Vzhledem k tomu, jaký zmatek na britské straně panuje, uchýlili jsme se k tomuto doporučení,“ doplňuje Pitel.

Od referenda o vystoupení ostrovní země z EU do letošního května si o pas zažádalo 11 065 Čechů žijících v Británii. Velvyslanectví řešilo zhruba 250 žádostí měsíčně, letos ale průměr vzrostl na 368 žádostí za měsíc. Zájem vzrostl hlavně v dubnu a květnu, kdy počet žádostí stoupl oproti loňsku o víc než polovinu na 866. Z toho 177 vyřídil konzulát v Manchesteru.

Někteří Britové občanky neznají

„Na rozdíl od nás, kteří jsme přijali zákon, který popisuje práva a povinnost britských občanů v Česku po vystoupení Británie z EU, není na britské straně v tuto chvíli žádný závazný legislativní dokument, který by jasně říkal, co se stane s občany po tvrdém brexitu,“ komentuje současnou situaci Čechů v Británii Pavel Pitel.

Britové přitom občanský průkaz nepoužívají. „Na ověření totožnosti jim slouží pouze pas či řidičský průkaz. Občankou, která náleží obyvatelům zemí EU, tak může člověk akorát prokázat, že mu je víc než 18 let, a taky by ho na ni měli nechat cestovat v rámci EU,“ komentuje situaci třicetiletá Češka Jitka Kepková, která už 5 let pracuje v Londýně.

Velvyslanectví se setkalo i s několika případy, kdy zaměstnavatelé požadovali po Češích pasy. „Šlo o soukromé menší sezonní zaměstnavatele, u kterých nelze očekávat, že budou prověřovat osobní doklad, který neznají, zvláště pokud mají k dispozici jiné zájemce s cestovním pasem,“ popisuje mluvčí ministerstva zahraničí Robert Řehák.

„Policista vás může zastavit jenom v případě, že je svědkem, že jste udělal něco protizákonného. Nemůže vás zastavit na ulici a zkontrolovat vaši totožnost, nemůže vás zastavit, když jedete autem, dokonce vám nemůže dát ani dýchnout, jestli jste pil alkohol, snad až na výjimky kolem Vánoc. Takové jsou britské tradice – policista s výjimkou prostoru letišť a území Severního Irska není ozbrojen,“ komentuje neexistenci občanského průkazu v Británii politolog Bořivoj Hnízdo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 36 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...