Nobelovu cenu za mír dostala japonská organizace bojující proti jaderným zbraním

Nahrávám video

Letošní Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó bojující proti jaderným zbraním. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Spolupředseda organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.

„Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity,“ řekl k rozhodnutí výboru jeho předseda Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Po novinářském dotazu, zda byl pro výběr laureáta důležitý kontext ruské agrese na Ukrajině, kdy Moskva zesiluje hrozby využití jaderných zbraní, Frydnes označil vývoj za „alarmující nebezpečí pro lidstvo“.

„Nemohu uvěřit, že je to skutečné,“ okomentoval Mimaki, který vyhlášení ceny sledoval v Hirošimě. Ocenění podle něj významně podpoří jeho snahu světu ukázat, že dosažení úplné likvidace jaderných zbraní je možné. „Jaderné zbraně by měly být absolutně bezpodmínečně zrušeny,“ prohlásil.

Podle Frydnese má cena být poctou všem přeživším, kteří se „navzdory fyzickému utrpení a bolestným vzpomínkám rozhodli využít svou draze zaplacenou zkušenost k živení naděje a mírových snah“.

Při amerických útocích na dvě japonská města zemřelo na sklonku druhé světové války v srpnu 1945 na 210 tisíc lidí. Desítky tisíc přeživších si každý rok tehdejší události připomínají a využívají výročí k varování před další jadernou katastrofou.

Jaderná rétorika

„Je na čase, aby světoví lídři začali vidět jasně jako hibakuša a vnímali jaderné zbraně jako to, co skutečně jsou: smrtící nástroje, které neposkytují žádné zajištění, ochranu nebo bezpečí,“ reagoval na udělení ceny generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož se jaderné zbraně znovu objevují v „každodenní rétorice mezinárodních vztahů“.

Organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN), která získala Nobelovu cenu za mír v roce 2017, prohlásila, že Nihon Hidankjó „neúnavně pracuje na zvýšení povědomí o katastrofickém dopadu jaderných zbraní“.

Technicky je možné zbavit se všech jaderných zbraní. Nicméně z devíti států, které aktuálně disponují 12 tisíci takových zbraní, není ani jeden v geopolitickém prostředí, ve kterém by signalizoval vůli zbavit se svého jaderného arzenálu, vysvětlil ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana. „Není pravděpodobné, že by tyto státy v blízké době byly schopné zasednout za jednací stůl a na něčem takovém se dohodnout,“ dodal.

Nahrávám video

Renesance atomových zbraní

Udělení Nobelovy ceny za mír organizaci usilující o planetu bez jaderných zbraní je symbol a reakce na situaci ve světě, reagoval expert na tento typ zbraní Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Aktuální dění, kdy jsme na prahu etapy renesance jaderných zbraní, je podle mne tak alarmující, že se proto výbor rozhodl, že cenu přiřkne organizaci, která celou svojí entitou bojuje za to, aby už nikdy nedošlo k tragédiím, které se staly nad Hirošimou a Nagasaki,“ míní Bříza.

Ohniska renesance jaderných zbraní jsou podle něj aktuálně tři – v konfliktu na Ukrajině, na Blízkém východě a v Severní Koreji. „Dobře víme, že bezpečnostní rada Ruské federace se velice často ohání jadernými zbraněmi. Ale je to i konflikt na Blízkém východě, kde je potenciální riziko, že Írán zařadí jadernou zbraň do své výzbroje,“ připomněl Bříza. To by znamenalo eskalaci nejenom napětí s Izraelem, ale také s rivalem Saúdskou Arábií, doplnil.

Letošního laureáta považuje v kontextu vysoké hrozby jaderného konfliktu za dobrou volbu i místopředseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Pokud vím, tak hlavním posláním této organizace je připomínat nelidskost a nebezpečí jaderných zbraní. Hodiny posledního soudu letos ukazují 90 vteřin do půlnoci a hrozba jaderného konfliktu je velmi vysoká,“ napsal ČTK.

Podle poslankyně a členky sněmovního zahraničního výboru Heleny Langšádlové (TOP 09) oceněná organizace usiluje o ideální svět. „Který bychom si všichni přáli, který je však za stávající situace, kdy jsou držiteli jaderných zbraní i agresivní nedemokratické režimy, nerealistický. Ale je správné o ideály usilovat,“ podotkla politička.

Laureáta 105. ročníku ceny vybíral v tajném hlasování pětičlenný výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Volil z 286 navržených kandidátů, mezi nimiž byly politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) či Mezinárodní soudní dvůr.

Loni ocenění dostala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za práva Íránek.

  • V pondělí byla vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, kterou letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), jež mají vliv na regulaci genů.
  • V úterý Nobelovu cenu za fyziku získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence, konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě.
  • Laureáty Nobelovy ceny za chemii se ve středu stali Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů, které jsou považovány za stavební kameny života.
  • Ve čtvrtek získala Nobelovu cenu za literaturu spisovatelka Han Kang. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.
  • V pondělí pak týden vyhlašování Nobelových cen uzavře Nobelova cena za ekonomii – jediná, která není obsažena v závěti iniciátora ocenění, vynálezce dynamitu, chemika Alfreda Nobela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...