Zemřel americký bojovník za občanská práva Jesse Jackson

Nahrávám video

Ve věku 84 let zemřel americký černošský baptistický pastor a bojovník za občanská práva Jesse Jackson, oznámila podle stanice NBC News jeho rodina. Jackson se v osmdesátých letech dvakrát neúspěšně ucházel o kandidaturu na prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu. Za vlády prezidenta Billa Clintona působil jako zvláštní vyslanec pro Afriku. Prezident USA Donald Trump Jacksona označil za dobrého a chytrého člověka, kterého dobře znal.

„Jeho neochvějná víra ve spravedlnost, rovnost a lásku pozvedla miliony lidí a my vás žádáme, abyste uctili jeho památku tím, že budete pokračovat v boji za hodnoty, které vyznával,“ uvedla Jacksonova rodina. Příčinu úmrtí nesdělila, dodala ale, že zemřel pokojně v kruhu svých nejbližších. Podle NBC News byl Jackson loni v listopadu hospitalizován. Více než deset let trpěl progresivní supranukleární obrnou, onemocněním mozku, které postihuje schopnost pacientů chodit a polykat a může vést k nebezpečným komplikacím.

Jackson se narodil 8. října 1941 v Greenville v Jižní Karolíně. Studoval na Illinoiské univerzitě a pak i v Chicagském teologickém semináři. Vyrůstal v době segregace, kdy na jihu USA platily zákony Jima Crowa – soubor rasistických zákonů a praktik, které utlačovaly Afroameričany.

Jackson se během svého života zasazoval o práva Afroameričanů a dalších marginalizovaných komunit již během šedesátých let v rámci hnutí za občanská práva, které vedl baptistický pastor a významný sociální aktivista Martin Luther King. Jackson vystupoval jako inspirativní řečník a vyznačoval se i svým přehledem o mediální scéně.

Když byl Luther King v roce 1968 zavražděn, byl Jackson považován za jednoho z jeho hlavních pokračovatelů. Založil chicagské občanskoprávní skupiny Operation PUSH a National Rainbow Coalition. Jackson byl svědkem řady klíčových momentů v boji za rasovou rovnost. Byl u toho, když byl Luther King v Memphisu zavražděn, a podle agentury AP uváděl, že významný aktivista zemřel v jeho náručí.

Amerika není deka z jedné nitě, barvy a látky

V letech 1984 a 1988 Jackson usiloval o nominaci Demokratické strany na prezidenta a v kampani podal nečekaně silný výkon, který přilákal černošské voliče i mnoho bělošských liberálů. „Jackson má vliv už jen tím, že je Afroameričan a že donutil ostatní kandidáty zvážit jeho zcela reálný potenciál získat hlasy Afroameričanů, které potřebují,“ napsal o Jacksonovi v roce 1984 deník The New York Times.

V roce 1984 získal Jackson v demokratických primárkách 3,3 milionu hlasů, což představovalo zhruba osmnáct procent odevzdaných hlasů, a skončil třetí za pozdějším kandidátem Walterem Mondalem a Garym Hartem v boji o právo postavit se republikánskému prezidentovi Ronaldu Reaganovi. Jacksonova kampaň ztratila na síle, když vyšlo najevo, že v soukromí nazýval Židy hanlivým označením „hymies“ a New York „Hymietown“.

V roce 1988 se Jackson svými postoji přiblížil hlavnímu proudu demokratické politiky a v primárkách skončil těsně druhý. Pozdějšímu demokratickému kandidátovi na prezidenta Michaelu Dukakisovi dal podle médií zabrat, když vyhrál jedenáct států, včetně několika na jihu, a získal celkem 6,8 milionu hlasů, což představovalo 29 procent demokratických voličů.

Jackson na demokratickém sjezdu v roce 1988 nadchl posluchače projevem, ve kterém vyprávěl svůj životní příběh a vyzval Američany, aby našli společnou řeč. „Amerika není deka utkaná z jedné nitě, jedné barvy, jedné látky,“ prohlásil Jackson v Atlantě. „Ať jste dnes večer kdekoli, zvládnete to. Držte hlavu vzhůru, vypněte hruď. Zvládnete to. Někdy se setmí, ale ráno přijde. Nevzdávejte se. Utrpení formuje charakter, charakter formuje víru. A víra vás nakonec nezklame,“ dodal.

V roce 2008 se Jackson v Chicagu zúčastnil oslav vítězství Baracka Obamy v prezidentských volbách, projevu prvního zvoleného černošského prezidenta přihlížel se slzami v očích. V roce 2021 stál po boku rodiny George Floyda, když soud vynesl historický verdikt odsuzující bělošského policistu Dereka Chauvina za vraždu tohoto Afroameričana.

Vyznamenání v USA a Francii

V devadesátých letech působil Jackson jako zvláštní vyslanec demokratického prezidenta Billa Clintona v Africe. Jackson také sehrál klíčovou roli při propuštění řady Američanů a dalších osob zadržovaných v zahraničí, mimo jiné v Sýrii, na Kubě, v Iráku a v Srbsku. K jeho nejznámějším misím patří neoficiální operace v květnu 1999 v Jugoslávii, kdy dosáhl propuštění tří zadržovaných amerických vojáků, pro které si osobně dojel do Bělehradu. V roce 1999 se účastnil také vyjednávací mise v Sieře Leone, která vedla k podpisu dohody o příměří mezi vládou a povstalci z Jednotné revoluční fronty.

V letech 1992 až 2000 moderoval týdeník na CNN. Mimo to vyvíjel tlak na americké společnosti, aby ekonomicky podporovaly černošské komunity. V roce 2000 obdržel od Clintona americké nejvyšší civilní vyznamenání Prezidentskou medaili svobody. V roce 2021 mu francouzský prezident Emmanuel Macron udělil nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie.

Prezident Trump Jacksona označil za dobrého, chytrého člověka, který měl rád lidi, a dodal, že jej poznal dávno předtím, než se stal prezidentem. „Navzdory tomu, že mě darebáci a šílenci z radikální levice, všichni demokraté, neustále nepravdivě označují za rasistu, vždy mi bylo potěšením pomáhat Jessemu na jeho cestě,“ napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social s tím, že Jacksonovi poskytl kancelářské prostory ve svém mrakodrapu v New Yorku.

Jacksona přežila manželka Jacqueline Jacksonová a jejich tři synové a dvě dcery. V roce 2001 byl Jackson pod tlakem médií nucen přiznat, že má rovněž nemanželskou dceru. Pastorův syn Jesse Jackson mladší se podobně jako otec angažuje v politice. V roce 2013 však byl tento bývalý demokratický kongresman odsouzen k třiceti měsícům vězení za zneužití volebních fondů. Loni v říjnu oznámil, že se v letošních volbách do Kongresu hodlá opět ucházet o svůj někdejší mandát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánoPrávě teď

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...