Země Latinské Ameriky podpořily Guaidóa. Občanská válka nehrozí, míní venezuelská opozice

Nahrávám video

Státy takzvané Limské skupiny vyzvaly venezuelskou armádu, aby podpořila opozičního vůdce Juana Guaidóa a umožnila změnu režimu bez použití síly. Skupina tvořená zejména latinskoamerickými státy zároveň apelovala na mezinárodní společenství, aby znemožnilo dosavadnímu prezidentovi Nicolási Madurovi přístup ke státnímu majetku v zahraničí. Guaidó mezitím vyjádřil obavy, že se venezuelská armáda zmocní humanitární pomoci. Občanská válka podle lídrů opozice včetně Guaidóa nehrozí.

„Pokud by byl velitel Chávez naživu, udělal by puč proti Madurovi, o tom není pochyb. Byla by rebelie, povstal by proti němu lid i armáda,“ domnívá se Rafael Ramírez, který byl deset let ministrem ropného průmyslu za Cháveze a poté několik let ministrem za Madura a nyní žije v exilu.

„V zemi nejsou dvě ozbrojené frakce a devadesát procent obyvatel je proti režimu Nicoláse Madura,“ řekl španělskému rozhlasu lídr opozice Antonio Ledezma. „Je také jasně vidět, že ne všichni chavisté jsou madurovci,“ dodal opoziční lídr. 

Spojené státy vyslaly do Venezuely humanitární pomoc – především léky a potraviny. „Dostali jsme informaci, že velení armády nezvažuje, zda (humanitární pomoc) nechá projít nebo ne, ale jak ji ukradne,“ citovala Guaidóa agentura AFP. Armáda se podle něho chystá pomoc distribuovat prostřednictvím lokálních výborů. Ty v současnosti zajišťují rozdělování nedostatkových potravin, jež od nich putují zejména k Madurovým příznivcům.

Guaidó už dříve varoval, že až 300 tisícům Venezuelanům hrozí bez humanitární pomoci smrt. Zároveň vyzval armádu, aby se postavila na stranu lidu a vstup pomoci do země umožnila. Venezuelská opozice na 14. února zorganizuje dárcovskou konferenci, kde by se mělo jednat o urgentní pomoci v podobě nedostávajících se potravin a léků.

Zemi už několik let tíží hluboká hospodářská krize. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Maduro ale už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici. Podle hlavy státu jde o součást intervence.

Podle Guaidóa se Maduro nyní snaží prostřednictvím státní rozvojové banky převést státní peníze v řádech miliard dolarů (desítek miliard korun) na účty v Uruguayi. Ta je jednou z mála latinskoamerických zemí, jež Guaidóa neuznala za prezidenta.

Svět volá po předčasných volbách, Maduro na to neslyší

Zástupci Limské skupiny vyzvali v pondělí k rychlému uspořádání předčasných voleb ve Venezuele. Skupinu tvoří 14 zemí – Argentina, Brazílie, Kanada, Chile, Kolumbie, Kostarika, Guatemala, Honduras, Mexiko, Panama, Paraguay, Peru, Guyana a Svatá Lucie. Prostřednictvím videokonference se účastnily jednání i Spojené státy.

Kromě Mexika tyto země uznaly za úřadujícího prezidenta Venezuely předsedu parlamentu Juana Guaidóa. Už v minulosti tak učinily USA a v pondělí se připojila většina zemí Evropské unie včetně Česka. Všichni žádají Madura o vypsání předčasných demokratických prezidentských voleb. Ten ale ultimáta odmítá a chce s těmito státy přehodnotit vztahy.

Organizace OSN uvedla, že se žádných skupinových jednání k venezuelské krizi nehodlá účastnit, neboť si chce udržet důvěryhodnost, aby mohla případně fungovat jako prostředník mezi oběma stranami. Další mezinárodní setkání k Venezuele svolaly na 7. února Uruguay a Mexiko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...