Zeman i Babiš pogratulovali Bidenovi k nástupu do Bílého domu

Prezident republiky Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) blahopřáli Joeu Bidenovi k převzetí úřadu amerického prezidenta. Podobně učinili i další čeští političtí představitelé. Bidenovu pozici a možnosti pak hodnotili například bývalí čeští ministři zahraničních věcí.

Demokrat Joe Biden ve středu krátce před 18:00 SEČ složil slavnostní přísahu do rukou předsedy amerického Nejvyššího soudu Johna Robertse a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Krátce před ním se své funkce oficiálně ujala rovněž Kamala Harrisová, která je první viceprezidentkou v historii USA.

Prostřednictvím mluvčího Hradu na Twitteru prezidentovi USA popřál Miloš Zeman. „Přejeme úspěch při řešení všech složitých výzev současnosti a nalezení celospolečenského smíru. Věříme, že přátelství a spojenectví mezi ČR a USA se bude dále rozvíjet,“ uvedl Jiří Ovčáček.

Premiér Andrej Babiš (ANO) gratuloval na Twitteru rovněž. Těší se mimo jiné na rozvoj bilaterálních vztahů nebo spolupráci v rámci Severoatlantické aliance (NATO). „Gratuluji Joeu Bidenovi k převzetí úřadu prezidenta Spojených států amerických! Těším se, že budeme dále rozvíjet česko-americké strategické partnerství, spolupráci v rámci NATO i upevňovat vztahy mezi EU a USA. Přeji hodně štěstí a síly do budoucna,“ napsal.

Bidenovi poblahopřál též ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Těší se na posilování sdílených hodnot a zájmů, upozornil také na vypořádávání se s globálními výzvami. „Budu pracovat na tom, aby naše aliance a partnerství bylo silnější než kdy dříve. Mezi USA a ČR a také celou EU,“ poznamenal šéf diplomacie.

Petříček se také domnívá, že Evropa získává s Bidenem mnohem více naslouchající administrativu. „Bude to administrativa, která bude se spojenci zacházet jinak.“ Pro pořad Události, komentáře řekl, že Bidenův projev podával ruku lidem, kteří ho nevolili, a také směřoval do části Demokratické strany, která by možná chtěla razantnější změny. „Tady jim říkal, že se musí vcítit do těch druhých, je potřeba táhnout za jeden provaz.“ Biden také podle ministra zdůraznil téma práce, zaměstnanosti, tedy přesně to, co chtějí slyšet i ti, kteří volili Donalda Trumpa.

Novému americkému prezidentovi blahopřál i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „Věřím, že se nová americká administrativa soustředí na to, co Ameriku s Evropou a Českou republikou spojuje, ať už v oblasti obchodu, bezpečnosti nebo ochrany klimatu,“ uvedl na Twitteru.

Hodně úspěchů Bidenovi na Twitteru popřála též vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Jsem přesvědčena, že dobré vztahy mezi ČR a USA budou za jeho vlády pokračovat a že se mu podaří provést svou zemi tímto nelehkým obdobím,“ uvedla.

Předseda senátního výboru pro zahraniční věcí Pavel Fischer (nestr.) řekl pro ČT k inauguraci nového amerického prezidenta, že ceremonie mají ten význam, že se opakují, že nastavují rytmus. „Jsou předznamenáním významných okamžiků a mají svou symboliku.“

Povšiml si však odlišností oproti předchozím podobným ceremoniím v počtu účastníků či v podobě bezpečnostních opatření. „I v jak velkém napětí, nejen politickém, ale i společenském probíhá.“ K projevu Bidena řekl, že k národu promluvil jako státník. „V tomto smyslu nezklamal.“

Předseda zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) věří, že se podaří napravit nesoulady mezi EU a USA, které vládly poslední čtyři roky. Zároveň si je však vědom, že ne vše se vrátí na úroveň vztahů za prezidenta Baracka Obamy.

V oblasti hospodářské doufá, že se obě strany nebudou překvapovat, případně budou mít čas se připravit i na některé negativní věci. Věří také, že se podaří zlepšit vztahy například v oblasti automobilového průmyslu.

Bidenova pozice pohledem bývalých ministrů zahraničí

Bývalý ministr zahraničí, současný místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra řekl v pořadu Události, komentáře, že Amerika získává s novým prezidentem noblesu, což se projevilo i při slavnostní ceremonii. „Viděli jsme, co chce, ale neslyšeli jsme jak,“ dodal však Vondra. Což je možná podle něho dobře, protože by mohl půlku Američanů naštvat. Dále řekl, že Biden je centrista a v 90. letech minulého století pomohl Česku, když se rozšiřovalo NATO. „Je to člověk, který Evropě rozumí.“

Pro Vondru tak určitou záruku Biden představuje, je ale otázkou, kam ho dotlačí levé křídlo Demokratické strany. Celý Bidenův projev se podle něho nesl v duchu toho, absolutně se odlišit od předchozích čtyř let. Pokud je to ve stylu oblečení či make-upu, tak pro to má Vondra obrovské pochopení, protože to bylo potřeba. Ale pokud se kontrast bude týkat i toho, jak dosáhnout změn, tak je otázka, zda bude mít Biden sílu Ameriku spojovat, nebo zda to rozdělení země bude ještě pokračovat, případně se dál prohloubí. Vondra také vyjádřil obavy z kompetence ekonomického týmu Joea Bidena, kde jsou téměř samé ženy, a navíc z nevládních organizací.

Bývalý ministr zahraničí a současný poradce premiéra pro legislativní záležitosti Cyril Svoboda (KDU-ČSL) vytkl projevu Bidena to, že mluvil sice o usmíření, ale nenabídl jediné vstřícné gesto vůči těm, kteří volili Donalda Trumpa. Nevyužil tak toho, že projev sledovaly u obrazovky miliony lidí. „Nezaznělo tak něco, co by bylo faktickým krokem k usmíření,“ zdůraznil Svoboda s tím, že Trumpovi voliči nedostali v projevu „ani cukrátko,“ jak řekl v pořadu Události, komentáře. 

Usmíření americké společnosti považuje Svoboda za velký úkol, ale podle něho „nestačí jen říct: Já jsem pro sjednocenou Ameriku, budeme si naslouchat a budeme spolupracovat, ale je potřeba voličům Donalda Trumpa říct, že se na něco navazuje“.

Nahrávám video

Jak to vidí poslanci

Podle poslanců ze sněmovního zahraničního výboru byl Bidenův projev zejména o jednotě, například místopředsedovi výboru Jaroslavu Bžochovi (ANO) v něm ale chyběla konkrétní vize. Podle Bžocha byl projev především o jednotě. Za jeho pozitivum považuje vůli uklidnit situaci. „Biden řekl, že hodlá pracovat pro své podporovatele i republikánské voliče stejně tvrdě. Další pozitivní vlaštovkou byl vzkaz, že USA bude chtít opět více spolupracovat na mezinárodním poli se světem, což beru jako velmi podstatné,“ poznamenal poslanec. 

Za slabost projevu pokládá, že mu chyběla konkrétní vize. „Pokud bychom za ni považovali sjednocení americké společnosti, tak jsem si téměř jistý, že za čtyři roky budeme moci hodnotit Bidenovu administrativu jako neúspěšnou, protože Amerika byla rozdělená vždy,“ dodal Bžoch.

Podle člena zahraničního výboru Jiřího Miholy (KDU-ČSL) Biden zdůrazňoval především slova demokracie, jednota a naděje, odmítl násilí s poukazem na nedávné dění u Kapitolu. Odmítl extremismus a bezpráví a slíbil, že bude prezidentem všech Američanů. Celkově projev považuje Mihola za pozitivní, smířlivý a jednotící, s důrazem na duchovní prvky.

„Joe Biden řekl, že bude prezidentem všech Američanů. Doufám, že jeho slova budou inspirací pro ostatní světové lídry. V době, kdy celý svět čelí společným výzvám včetně pandemie covidu-19, je potřeba táhnout za jeden provaz víc než kdy jindy,“ napsala agentuře ČTK předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Místopředseda zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti) považuje projev za apel na jednotu Američanů a hlasitou deklaraci toho, že srdce americké demokracie stále bije. Biden podle něj slíbil, že do úřadu vkládá svou duši, a vyzval Američany, aby mu dali šanci vyvést zemi z krize. Proslov se podle Lipavského nesl v duchu pokory a připomněl občanům, že před nimi stojí výzvy jako rasismus, pandemie, změna klimatu i role USA ve světě.

Lidoveckému předsedovi Marianu Jurečkovi se líbilo, že Biden zdůraznil, že chce společnost spojovat, postavit se proti rasismu a sociálním rozdílům, vypořádat se s koronavirem a být prezidentem pro všechny Američany. „Z jeho projevu byla cítit velká dávka odhodlání a naděje,“ uvedl.

Předseda STAN Vít Rakušan souhlasil s Bidenovým výrokem, že dnešek je svátkem demokracie. „I já její síle věřím. Věřím, že je pevnější než barbarství a ničení,“ uvedl. Skutečný lídr se podle něj musí chovat jako prezident všech, ne pouze těch, kteří mu hlas dali.

„Čím úspěšnější ve svém úřadu bude, tím lépe pro celý svět. To, co teď Amerika nejvíc potřebuje, je zase se spojit. A věřím, že totéž potřebuje i naše země: porozumění místo nenávisti, sbližování se místo prohlubování příkopů,“ napsal na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 50 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 51 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 21 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...