Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzivám, napsaly agentury Reuters a AFP, podle nichž se takto ukrajinský lídr vyjádřil před novináři. Podle agentury AP Zelenskyj řekl, že Kreml chce, aby se Ukrajina v rámci potenciální dohody o příměří stáhla z části Doněcké oblasti, kterou kontroluje Kyjev.

Očekává se, že prezident USA Donald Trump s ruským vládcem Vladimirem Putinem v pátek v největším městě na Aljašce Anchorage na dvoustranné schůzce projednají možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině a nepotvrzené zprávy z médií naznačují, že Putin řekl Trumpovi, že chce, aby mu Ukrajina předala části ukrajinské Doněcké oblasti, které Rusko nekontroluje, píše Reuters. Podle agentury AP o tomto požadavku v úterý informoval Zelenskyj, podle něhož mu tento ruský návrh sdělili američtí činitelé.

Ukrajinský prezident podle Reuters řekl, že územní otázky by měly být projednány poté, co Rusko bude souhlasit s příměřím, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly být neoddělitelnou součástí této diskuse. Zelenskyj zopakoval, že Ukrajina musí být zapojena do jakýchkoli rozhovorů týkajících se jejího vlastního území.

Průmyslový východoukrajinský Donbas tvoří společně Doněcká a Luhanská oblast. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské invazi od února 2022, přičemž ruská invazní vojska se od té doby zmocnila téměř celé Luhanské oblasti a v současnosti okupují také části Doněcké, Záporožské, Chersonské oblasti a menší území v Charkovské a Sumské oblasti. Moskva už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

Ukrajina podle Zelenského stále kontroluje na devět tisíc kilometrů čtverečních, tedy asi třicet procent Doněcké oblasti. „Nestáhneme se z Donbasu... pokud se dnes stáhneme z Donbasu – (opustíme) naše opevnění, náš terén, výšiny, které kontrolujeme – jasně tím otevřeme předmostí pro Rusy, aby mohli připravit ofenzivu,“ řekl podle AFP.

„Za pár let bude mít Putin otevřenou cestu do Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. A nejen to, i do Charkova,“ varoval podle serveru Ukrajinska pravda. Podle AP také upozornil, že předání ukrajinského území Rusku by bylo protiústavní.

Zelenskyj: Rusové plánují nové pozemní útoky

Podle AFP pak ukrajinský prezident rovněž sdělil, že Rusové plánují nové pozemní útoky nejméně na třech místech fronty, aby vyvinuli tlak na Kyjev a vynutili si od něj ústupky. „Domníváme se, že se připravují na útočnou operaci ve třech směrech – na Záporoží, Pokrovsk a Novopavlivku,“ uvedl Zelenskyj.

Podle serveru Ukrajinska pravda připustil, že invazní armáda u města Dobropillja postoupila v posledních dnech o deset kilometrů. Jednalo se ale podle něj o skupiny ruských vojáků bez techniky. „Někteří už byli nalezeni, částečně zlikvidováni, částečně zajati. Zbytek bude také brzy nalezen a zničen,“ dodal.

Summit je vítězstvím Putina, míní Zelenskyj

Chystaný summit mezi Trumpem a Putinem označil ukrajinský prezident za osobní vítězství šéfa Kremlu. „Za prvé, sejde se (s Trumpem) na americkém území, což považuji za jeho osobní vítězství. Za druhé, vychází z izolace, protože se setkává na americkém území. A za třetí, tímto setkáním určitým způsobem odložil sankce,“ shrnul Zelenskyj.

O přípravách pátečních schůzky v úterý po telefonu diskutovali ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a šéf americké diplomacie Marco Rubio. Obě strany stvrdily záměr vést v pátek úspěšné jednání, uvedlo podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí na platformě Telegram.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý řekla, že o osobní setkání s Trumpem požádal Putin. Americký prezident se ho podle ní zúčastní s cílem lépe porozumět, jak lze válku ukončit. Schůzka pro šéfa Bílého domu představuje „cvičení v naslouchání“, jelikož bude přítomna pouze jedna strana konfliktu, dodala mluvčí s tím, že Trump doufá v přítomnost Zelenského na dalším takovém summitu.

Evropští politici před summitem naléhají na to, aby byla Ukrajina do jednání zapojena. Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v úterý v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán později prohlásil, že „Rusko válku vyhrálo“. Orbán čelí kritice za svůj příklon k Putinovi navzdory ruské agresi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 28 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...