USA budou monitorovat dodržování budoucího příměří, uvedl Zelenskyj

Nahrávám video

USA, Ukrajina a Rusko se v Ženevě dohodly, že monitorování dodržování budoucího příměří bude probíhat za účasti Spojených států, uvedl dle Ukrajinské pravdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání podle něj byla složitá, postoje stran se nadále odlišují. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj předtím uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.

„Monitorování (dodržování příměří, pozn. red.) se bude určitě účastnit americká strana. Považuji to za konstruktivní signál,“ prohlásil Zelenskyj.

„Můžeme vidět, že se dosáhlo pokroku, prozatím se ale postoje odlišují, protože jednání byla složitá,“ uvedl dále Zelenskyj. Na rozdíl od dosažení pokroku ve vojenských otázkách se v těch politických postoje stran nadále rozcházejí – jde například o problematiku území nebo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny.

Ve svém pravidelném večerním videoprojevu Zelenskyj podotkl, že výsledek dosud posledního kola jednání nepovažuje za dostatečný. O některých vojenských otázkách se podle něj hovořilo věcně. „Citlivé politické otázky, problematiky možných kompromisů a nezbytného setkání lídrů ještě nebyly dostatečně probrány,“ sdělil a dodal, že další rokování by si přál ještě v únoru.

Ukrajinský prezident také upozornil, že v Ženevě byli přítomni zástupci Evropy, konkrétně Francie, Británie, Německa, Itálie a Švýcarska, které hovory hostilo. Už dříve sdělil k úterní části jednání, že se ukrajinská delegace společně s americkým týmem setkala s činiteli z těchto evropských zemí. Dodal, že účast Evropy v tomto procesu považuje Kyjev za nezbytnou.

Šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov mluvil o tom, že druhý a závěrečný den jednání v Ženevě přinesl posun. „Diskuse byly intenzivní a věcné,“ prohlásil Umerov s tím, že se podařilo vyjasnit řadu otázek a že cíl Ukrajiny zůstává neměnný, tedy dosáhnout spravedlivého a trvalého míru.

Vedoucí prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov, který se jednání účastnil, označil hovory za obtížné, ale důležité. Další kolo by podle něj mělo následovat v brzké budoucnosti.

O náročném jednání mluví i Rusko

Také poradce ruského vůdce Vladimira Putina Vladimir Medinskij, který stál v čele ruské delegace, tvrdí, že jednání bylo věcné a náročné. Žádné další podrobnosti nesdělil s výjimkou toho, že v dohledné době lze očekávat další kolo rozhovorů.

Později Medinskij prohlásil, že po třístranném jednání ještě vedl zvlášť dvouhodinovou diskusi s ukrajinskou stranou, konkrétně s Umerovem a poslancem Davydem Arachamijou. Setkání potvrdila i Umerovova mluvčí Diana Daviťanová. Není jasné, co za zavřenými dveřmi probírali, ale vzhledem k tomu, že Umerov a Arachamija měli na starost politickou část jednání, a nikoliv vojenskou, lze předpokládat, že se hovor nejspíše týkal právě politických otázek.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová řekla agentuře TASS, že ministerstvo zahraničí nebude jednání v Ženevě komentovat, protože vyjádření poskytuje delegace.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve středu večer SEČ dle Reuters prohlásila, že USA tento týden dosáhly významného pokroku v rozhovorech o ukončení války a v blízké budoucnosti se očekávají další diskuse.

Skončené dvoudenní kolo rozhovorů ve Švýcarsku navazovalo na dvě předcházející schůzky v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Podle analytika Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy je konec konfliktu „ještě hodně daleko“.

Nahrávám video

Zelenskyj: Trump na mě vytváří nepřiměřený tlak

Zelenskyj zároveň serveru Axios v rozhovoru zveřejněném v úterý řekl, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze. Podle Zelenského není „spravedlivé“, že šéf Bílého domu při vyjednávání podmínek mírového plánu veřejně opakovaně vyzývá k ústupkům Kyjev, a nikoliv Moskvu.

„Doufám, že je to jen jeho taktika, a ne konečné rozhodnutí,“ uvedl Zelenskyj v rozhovoru, který se uskutečnil v době jednání v Ženevě.

„Zelenskyj neřekl nic, co by nebylo všeobecně známo. Vidíme to na té tvrdé zimě – dodávky raket do protivzdušné obrany Ukrajina v požadovaném počtu a kvalitě nedostala, a to mimo jiné pravděpodobně z toho důvodu, že odmítla přistoupit na původní plán, který Kyjev zásadním způsobem poškozoval,“ poznamenal analytik Šír.

Trump v posledních dnech dvakrát naznačil, že je na Ukrajině a Zelenském, aby podnikli kroky, které zajistí úspěch rozhovorů. „Ukrajina by měla rychle přijít k jednacímu stolu. To je vše, co vám říkám,“ řekl v pondělí šéf Bílého domu.

Zelenskyj podle serveru Axios naznačil, že pro USA může být snazší vyvíjet tlak na Ukrajinu než na Rusko. Trumpovi znovu poděkoval za jeho mírové úsilí a řekl, že jeho rozhovory s hlavními americkými vyjednavači, vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem, tento druh nátlaku neprovázel.

Donbas součástí Ukrajiny

„Respektujeme se navzájem,“ podotknul Zelenskyj s tím, že „není typ člověka“, který by se pod tlakem snadno vzdával. Prezident Ukrajiny zdůraznil, že přistoupení na ruský požadavek, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu, který Rusko nyní kontroluje asi z 88 procent, by bylo pro ukrajinské voliče nepřijatelné, pokud by o tom měli rozhodovat v referendu.

„Emocionálně to lidé nikdy neodpustí. Nikdy. Neodpustí to (…) mně, neodpustí to (Spojeným státům),“ dodal Zelenskyj s tím, že Ukrajinci „nedokážou pochopit, proč“ by měli odevzdat Rusku další území. „Je to součást naší země, všichni ti občané, vlajka, půda,“ pokračoval.

Znovu také vyzval ke zmrazení pozic na současných frontových liniích. „Myslím, že pokud do dokumentu uvedeme (…), že zůstáváme tam, kde jsme na kontaktní linii, myslím, že to lidé v referendu podpoří,“ dodal Zelenskyj podle serveru Axios.

Mezitím se blíží čtvrté výročí války, kterou Rusko na Putinův příkaz rozpoutalo 24. února 2022. Přinejmenším desítky tisíc lidí byly od té doby zabity, miliony jich uprchly ze svých domovů a mnoho ukrajinských měst a vesnic bylo zničeno.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 10 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...