„Probrali jsme situaci na Ukrajině.“ Zelenskyj se setkal s Trumpem

Nahrávám video
Události: Volodymyr Zelenskyj v USA
Zdroj: ČT24

Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump tvrdí, že chce ruskou válku proti Ukrajině ukončit spravedlivou dohodou. Řekl to po jednání s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Před setkáním prohlásil, že na tom chce pracovat s Kyjevem i Moskvou. Zelenskyj uvedl, že se s Trumpem shodne v názoru, že válka musí skončit a že šéf Kremlu Vladimir Putin nemůže vyhrát. Ve čtvrtek se Zelenskyj setkal i s demokratickou kandidátkou a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.

„Tato válka se nikdy neměla stát, ale vyřešíme ji,“ uvedl podle agentury AFP Trump po jednání se Zelenským. Dodal, že chce dojednat „spravedlivou dohodu pro všechny“, s čímž prý Zelenskyj souhlasí. Ten označil asi čtyřicetiminutovou schůzku za produktivní. „Podrobně jsme probrali situaci na Ukrajině a dopady války na náš lid,“ uvedl na síti X.

Exprezidentovi poděkoval za to, že s ním jednal. „Myslím, že sdílíme názor, že válku na Ukrajině je nutné zastavit a že Putin nemůže zvítězit,“ zmínil Zelenskyj před jednáním s někdejším šéfem Bílého domu. Po rozhovoru uvedl, že je nutné vyvinout tlak na Putina, aby zastavil válku. „On (Putin) je na našem území. To je nejdůležitější pochopit,“ vysvětlil.

Trump v kampani kritizoval Zelenského

„Máme (se Zelenským) velmi dobrý vztah a já mám, jak víte, také velmi dobrý vztah s prezidentem Putinem,“ řekl Trump. „A pokud vyhrajeme, myslím, že to vyřešíme velmi rychle,“ dodal s odkazem na prezidentské volby v USA, které se uskuteční 5. listopadu.

Trumpovo setkání se Zelenským přichází poté, co v předvolební kampani kritizoval ukrajinského vůdce a vyjádřil pochybnosti, že spojenec USA může vyhrát válku s Ruskem. „Dáváme miliardy dolarů muži, který odmítá uzavřít dohodu – Zelenskému,“ uvedl Trump na předvolebním mítinku v Severní Karolíně. „Jakákoliv dohoda, i ta nejhorší, bude lepší než to, co máme teď,“ řekl dále republikánský exprezident.

Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, ruskou válku na Ukrajině by ukončil do „24 hodin“. Jak by toho docílil, ovšem nesdělil. Na otázku jednoho z novinářů, zda by Ukrajina měla Rusku postoupit území, aby ukončila válku, Trump přímo neodpověděl. „Pojďme dosáhnout míru,“ řekl. „Potřebujeme mír. Potřebujeme zastavit smrt a ničení,“ dodal.

O den dřív setkání s Bidenem a Harrisovou

Zelenskyj je na návštěvě v USA, kde se snaží získat další podporu pro svou zemi, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Ve čtvrtek se setkal v Bílém domě se současným americkým prezidentem Joem Bidenem i viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, která bude v listopadových volbách Trumpovou demokratickou soupeřkou.

Při setkání se Zelenským prohlásila, že návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné – navrhují podle ní kapitulaci, nikoliv mír. Narážela tak na Trumpa, podotkla agentura AFP. Bílý dům mezitím ve čtvrtek oznámil další vojenskou pomoc Kyjevu ve výši bezmála osmi miliard dolarů (180 miliard korun).

Součástí nového balíku pomoci jsou i první dodávky klouzavých bomb s dosahem až 130 kilometrů. Podle deníku The Times však Zelenskyj nedostal v Bílém domě povolení pro používání amerických zbraní pro údery v ruském týlu, o což usiloval. Republikáni také velmi kritizovali Zelenského návštěvu závodu na výrobu munice v Pensylvánii, při které ho doprovázeli pouze politici z řad demokratů.

Odpor k použití zbraní na ruském území má kritiky

Zahraničněpolitický poradce českého prezidenta Michael Žantovský připomíná, že vše, co se z těchto jednání dostane na veřejnost, je potřeba vidět i v kontextu blížících se voleb. „Jakmile demokraté nebo republikáni Zelenského pochválí nebo zkritizují, dávají tím náboje druhé straně,“ upozorňuje.

Podle něj se odpor Bílého domu k použití amerických zbraní týká především balistických raket. Tento postoj někteří američtí politici kritizují. „Nejsou mezi nimi jen demokraté, ale i republikáni, například senátor Lindsey Graham, který se vymezuje proti shovívavosti prezidenta Joea Bidena a je pro použití amerických zbraní i na ruském území,“ informoval Žantovský.

Nahrávám video
Bývalý diplomat Michael Žantovský o Zelenského návštěvě v USA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 44 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...