Zelenskyj se chce v neděli sejít s Trumpem kvůli mírovému plánu

Nahrávám video
Události: Zelenskyj se sejde s Trumpem
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v neděli setkat s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, aby s ním projednal dosud nevyřešené otázky mírového plánu. „Nemá nic, dokud to neodsouhlasím,“ řekl k tomu Trump v rozhovoru pro server Politico. Nicméně dodal, že očekává dobrou schůzku.

Trumpův tým vyjednavačů se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Všechny tři strany v posledních dnech informují o konstruktivních jednáních, jak míru dosáhnout, průlom v rozhovorech ale dosud nenastal.

„Rustem Umerov informoval o svých posledních kontaktech s americkou stranou. Neztrácíme ani jediný den,“ uvedl v pátek ráno Zelenskyj o své schůzce s Umerovem, který je hlavním ukrajinským vyjednavačem. „Dohodli jsme se na setkání na nejvyšší úrovni – s prezidentem Trumpem v brzké budoucnosti,“ poznamenal.

Odpoledne pak Zelenskyj oznámil, že chce s Trumpem jednat v neděli, čímž potvrdil informace deníku Kyiv Post. Anglickojazyčný list s odvoláním na své zdroje napsal, že schůzka by se mohla odehrát již tuto neděli v Trumpově floridské rezidenci Mar-a-Lago.

Trump v rozhovoru pro Politico sdělil, že chce brzo jednat i s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Zelenskyj chce probrat sporné části plánu i poválečnou obnovu

Zelenskyj v úterý novinářům představil nový dvacetibodový návrh amerického mírového plánu. Na setkání s Trumpem chce vedle sporných částí plánu hovořit i o poválečné obnově a také o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Otázku záruk považuje ukrajinský prezident za takřka vyřešenou. S Trumpem plánuje diskutovat i o dalším možném tlaku na Rusko.

Kyiv Post dříve s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že nedělní setkání prezidentů Ukrajiny a USA je možné, pokud vše půjde podle plánu. Deník dále uvedl, že Kyjev poslal do Washingtonu podrobný návrh, který prověří odhodlání Západu a pružnost Moskvy.

Zelenskyj a jeho tým ve čtvrtek telefonicky jednali o možnostech ukončení války se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem.

Za Rusko zdaleka hotovo není, míní Procházková

Zelenskyj v pátek řekl, že mírový plán je hotov z devadesáti procent. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové je to ale pohled jen Ukrajiny, Evropy a možná Spojených států. „Žádný brzký podpis nebo dosažení opravdu devadesátiprocentní shody i s Ruskem není na dohled,“ obává se ovšem.

„Kreml se jasně vyjádřil, že tento plán musí doznat zásadních změn, že Rusko v této podobě s žádným takovým plánem souhlasit nebude,“ připomněla, že problematické body zůstávají.  Nová dvacetibodová verze amerického mírového plánu předpokládá mimo jiné zmrazení fronty na současných liniích a zahájení jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Nevyřešeny však zůstávají hlavně ruské požadavky na územní ústupky ze strany Ukrajiny či otázka možného vstupu země do NATO.

Nahrávám video
Petra Procházková o mírovém plánu
Zdroj: ČT24

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve čtvrtek podle TASS hovořila sice o malém, ale jistém pokroku, zároveň ale naznačila, že západoevropské země se tento pokrok snaží torpédovat.

„Evropa je v požadavcích, především v bezpečnostních zárukách i v otázkách postoupení teritorií Rusku, daleko nekompromisnější než Spojené státy. Evropa je pro Rusy tím největším škůdcem, protože ponouká Ukrajinu, aby se nevzdala a pokračovala v boji, a snaží se jí pomáhat vojensky. Zatímco Spojené státy, především v osobě vyjednavače Witkoffa, jsou zřejmě v rozhovorech s Ruskem daleko smířlivější a vyjadřují pochopení pro hlavní ruský požadavek znovu uspořádat Evropu tak, aby v ní Rusko hrálo hlavní roli,“ podotkla Procházková.  

Diplomatické úsilí se stupňuje

Ukrajina čelí už téměř čtyři roky ruské invazi rozpoutané na rozkaz Putina. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání obou prezidentů na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo.

Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí poté, co Spojené státy představily původní návrh mírového plánu, kritiky označovaný za nápadně proruský. Zohledňoval totiž hlavní ruské požadavky včetně vydání dosud nedobytých regionů na Donbasu, zákaz vstupu Kyjeva do NATO nebo výrazné početní omezení ukrajinské armády. Naopak Ruska se žádný limit početního stavu ozbrojených sil netýkal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 28 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...