Zelenskyj se chce v neděli sejít s Trumpem kvůli mírovému plánu

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v neděli setkat s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, aby s ním projednal dosud nevyřešené otázky mírového plánu. „Nemá nic, dokud to neodsouhlasím,“ řekl k tomu Trump v rozhovoru pro server Politico. Nicméně dodal, že očekává dobrou schůzku.

Trumpův tým vyjednavačů se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Všechny tři strany v posledních dnech informují o konstruktivních jednáních, jak míru dosáhnout, průlom v rozhovorech ale dosud nenastal.

„Rustem Umerov informoval o svých posledních kontaktech s americkou stranou. Neztrácíme ani jediný den,“ uvedl v pátek ráno Zelenskyj o své schůzce s Umerovem, který je hlavním ukrajinským vyjednavačem. „Dohodli jsme se na setkání na nejvyšší úrovni – s prezidentem Trumpem v brzké budoucnosti,“ poznamenal.

Odpoledne pak Zelenskyj oznámil, že chce s Trumpem jednat v neděli, čímž potvrdil informace deníku Kyiv Post. Anglickojazyčný list s odvoláním na své zdroje napsal, že schůzka by se mohla odehrát již tuto neděli v Trumpově floridské rezidenci Mar-a-Lago.

Trump v rozhovoru pro Politico sdělil, že chce brzo jednat i s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Zelenskyj chce probrat sporné části plánu i poválečnou obnovu

Zelenskyj v úterý novinářům představil nový dvacetibodový návrh amerického mírového plánu. Na setkání s Trumpem chce vedle sporných částí plánu hovořit i o poválečné obnově a také o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Otázku záruk považuje ukrajinský prezident za takřka vyřešenou. S Trumpem plánuje diskutovat i o dalším možném tlaku na Rusko.

Kyiv Post dříve s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že nedělní setkání prezidentů Ukrajiny a USA je možné, pokud vše půjde podle plánu. Deník dále uvedl, že Kyjev poslal do Washingtonu podrobný návrh, který prověří odhodlání Západu a pružnost Moskvy.

Zelenskyj a jeho tým ve čtvrtek telefonicky jednali o možnostech ukončení války se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem.

Za Rusko zdaleka hotovo není, míní Procházková

Zelenskyj v pátek řekl, že mírový plán je hotov z devadesáti procent. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové je to ale pohled jen Ukrajiny, Evropy a možná Spojených států. „Žádný brzký podpis nebo dosažení opravdu devadesátiprocentní shody i s Ruskem není na dohled,“ obává se ovšem.

„Kreml se jasně vyjádřil, že tento plán musí doznat zásadních změn, že Rusko v této podobě s žádným takovým plánem souhlasit nebude,“ připomněla, že problematické body zůstávají.  Nová dvacetibodová verze amerického mírového plánu předpokládá mimo jiné zmrazení fronty na současných liniích a zahájení jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Nevyřešeny však zůstávají hlavně ruské požadavky na územní ústupky ze strany Ukrajiny či otázka možného vstupu země do NATO.

Nahrávám video

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve čtvrtek podle TASS hovořila sice o malém, ale jistém pokroku, zároveň ale naznačila, že západoevropské země se tento pokrok snaží torpédovat.

„Evropa je v požadavcích, především v bezpečnostních zárukách i v otázkách postoupení teritorií Rusku, daleko nekompromisnější než Spojené státy. Evropa je pro Rusy tím největším škůdcem, protože ponouká Ukrajinu, aby se nevzdala a pokračovala v boji, a snaží se jí pomáhat vojensky. Zatímco Spojené státy, především v osobě vyjednavače Witkoffa, jsou zřejmě v rozhovorech s Ruskem daleko smířlivější a vyjadřují pochopení pro hlavní ruský požadavek znovu uspořádat Evropu tak, aby v ní Rusko hrálo hlavní roli,“ podotkla Procházková.  

Diplomatické úsilí se stupňuje

Ukrajina čelí už téměř čtyři roky ruské invazi rozpoutané na rozkaz Putina. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání obou prezidentů na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo.

Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí poté, co Spojené státy představily původní návrh mírového plánu, kritiky označovaný za nápadně proruský. Zohledňoval totiž hlavní ruské požadavky včetně vydání dosud nedobytých regionů na Donbasu, zákaz vstupu Kyjeva do NATO nebo výrazné početní omezení ukrajinské armády. Naopak Ruska se žádný limit početního stavu ozbrojených sil netýkal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...