Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu, řekl Zelenskyj

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.

„Velmi aktivně pracujeme na všech komponentech možných kroků k ukončení války. Ukrajinská a evropská složka jsou již více propracovány a jsme připraveni to prezentovat našim partnerům v Americe,“ napsal Zelenskyj bez podrobností na sociální síti. „Brzy budeme připraveni předat upřesněné dokumenty Spojeným státům,“ dodal.

Prezident dle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že se připravují tři dokumenty, které by měly představovat základy mírového urovnání: první je „rámcový dokument skládající se z dvaceti bodů“, druhý se týká bezpečnostních záruk a třetí poválečné obnovy Ukrajiny.

Zelenskyj se v úterý v Římě setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a papežem Lvem XIV. Dříve v Bruselu jednal se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

„Měli jsme skvělý rozhovor, velmi smysluplný o všech aspektech diplomatické situace. Vážíme si toho, že Itálie je aktivní v procesu hledání účinných nápadů a určování kroků, které přiblíží mír,“ uvedl Zelenskyj na X po setkání s Meloniovou. Ocenil také italskou pomoc pro ukrajinskou energetiku poškozovanou ruskými útoky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a italská premiérka Giorgia Meloniová
Zdroj: Reuters/Francesco Fotia

V pondělí se lídr Ruskem napadené země v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem, prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Následně dle Reuters uvedl, že Ukrajina a Evropa by chtěly svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.

„Rusko nepochybně trvá na tom, abychom se vzdali území, ale podle zákona na to právo nemáme a upřímně řečeno, nemáme ani morální právo,“ zdůraznil Zelenskyj. Klíčová otázka, o které se jedná, zní, zda by se Kyjev měl vzdát Ruskem okupovaného území výměnou za bezpečnostní záruky. Ale rozhovory komplikuje nejistota ohledně závazku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa k evropské bezpečnosti, dodala AP.

Kyjev je pod tlakem Bílého domu, aby rychle přistoupil na mír, ale odmítá plán navržený USA minulý měsíc, který je všeobecně vnímán jako výhodný pro Moskvu. Ukrajinští představitelé také usilují o silné bezpečnostní záruky od partnerů, aby zabránili dalšímu útoku Moskvy v budoucnu, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že ruský vůdce Vladimir Putin jako podmínku pro ukončení bojů požaduje, aby se Ukrajina zřekla celého Donbasu na východě země – včetně částí, které Rusko neokupuje. To Zelenskyj důsledně odmítá.

Papež: K trvalému míru je potřeba dialog

Papež po schůzce se Zelenským zdůraznil, že „je třeba pokračovat v dialogu, a vyjádřil naléhavé přání, aby současné diplomatické iniciativy vedly ke spravedlivému a trvalému míru,“ uvedla v prohlášení ke schůzce papežova kancelář. Podle Vatikánu se také diskutovalo o otázkách válečných zajatců a o nutnosti zajistit návrat ukrajinských dětí k jejich rodinám. Vatikán v otázce dětí zprostředkovává jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Papež zároveň kritizoval snahy obejít Evropu při jednáních o ukončení ruské války proti Ukrajině. „Usilovat o mírovou dohodu bez zapojení Evropy do rozhovorů není realistické. Válka je v Evropě a myslím, že Evropa musí být součástí bezpečnostních záruk, které se hledají dnes i v budoucnosti,“ sdělila hlava katolické církve.

Zelenskyj následně na síti X napsal, že jeho země si „hluboce váží“ veškeré podpory a humanitární pomoci ze strany Vatikánu. „Papeže jsem informoval o diplomatickém úsilí se Spojenými státy o dosažení míru. Projednali jsme další kroky a zprostředkování Vatikánu zaměřené na navrácení našich dětí unesených Ruskem,“ uvedl.

V souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu v roce 2023 zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.

Zelenskyj se s papežem setkal v jeho letním sídle Castel Gandolfo, které leží asi 25 kilometrů jihovýchodně od Vatikánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...