Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Tohoto jednání by se podle Zelenského měli účastnit i Evropané. Trump prohlásil, že zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda. Analytici upozorňují, že Moskvě nestačí nejen v Ženevě revidovaná, ale ani původní, silně proruská verze plánu, a že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle ruskojazyčného servisu BBC řekl, že Zelenskyj se chce setkat s Trumpem co možná nejdříve, třeba i na Den díkůvzdání, tedy ve čtvrtek, aby bylo možné uzavřít americko-ukrajinskou dohodu o podmínkách ukončení války.
Jermak také uvedl, že jednal s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem, klíčovým členem amerického vyjednávacího týmu pro Ukrajinu, které tento týden očekává v Kyjevě. Rovněž mu poděkoval za objektivní a konstruktivní přístup. „Jsme připraveni pokračovat co nejrychleji na dokončení kroků nezbytných k zastavení krveprolití,“ citovala agentura Reuters Jermakův příspěvek na síti Telegram.
V projevu na virtuálním jednání takzvané koalice ochotných, jehož kopii viděla agentura Reuters, naléhal Zelenskyj na evropské lídry, aby vypracovali rámec pro nasazení zahraničních sil na Ukrajině a pokračovali v podpoře Kyjeva tak dlouho, dokud Rusko neprokáže ochotu ukončit plnohodnotnou invazi proti Ukrajině. Tu vede od února 2022.
Elysejský palác po schůzce uvedl, že se státníci shodli na vytvoření speciální pracovní skupiny věnující se otázce bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Měla by spojovat USA a země z koalice ochotných.
Lídři Francie, Británie a Německa pak pozdě večer ve společném prohlášení zopakovali svou podporu snahám amerického prezidenta Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Zdůraznili také, že jakékoliv řešení musí plně zahrnovat Ukrajinu. Za jeden ze základních principů pro udržení stability a míru v Evropě označili princip, že se hranice nesmí měnit silou.
K videokonferenci se připojil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, informovala agentura AFP. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po setkání koalice na X uvedla, že při rozhovorech s Rubiem trvali podporovatelé Ukrajiny na pokračujícím tlaku na Rusko. „Potřebujeme silnou transatlantickou spolupráci, protože funguje,“ doplnila.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání informoval, že v nejbližších dnech spolu s dalšími evropskými zeměmi a zástupci EU připraví řešení, které umožní využít zmrazený ruský majetek pro finanční pomoc napadené zemi.
Zmrazená aktiva označil Macron za extrémně důležitá. Dodal, že umožňují vyvinout další tlak na Rusko, z jehož strany není vidět žádné úsilí o uzavření příměří.
Britský premiér Kier Starmer na začátku videokonference přislíbil, že jeho země dodá Ukrajině další protiletadlové střely. Podle agentury Reuters také uvedl, že je Londýn připraven asistovat EU ve snahách poskytnout podporu Ukrajině prostřednictvím zmrazeného ruského majetku.
Ukrajina nyní ve svých dalších krocích počítá s podporou evropských partnerů, podotkl dříve během dne tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. Nejmenovaný unijní představitel řekl agentuře Reuters, že další jednání proběhne ve středu na úrovni ministrů zahraničí prostřednictvím videokonference.
„Evropa podporuje mírová jednání. Základem dohody musí být silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, aby si Rusko už nikdy netrouflo zaútočit,“ uvedl na síti X ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS), který se jednání koalice ochotných zúčastnil za Česko. Podle něj je nyní na Rusku, aby prokázalo skutečnou vůli jednat.
Witkoffova cesta do Moskvy
Trump ve snaze finalizovat dohodu o ukončení rusko-ukrajinské války vysílá do Moskvy zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který se má sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem. S ním i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je Trump připraven se brzy setkat osobně, ale až bude mít plán konečnou podobu nebo se jí bude blížit.
Americký prezident dále podotkl, že zatímco Witkoffa vysílá do Moskvy, s Ukrajinci bude jednat náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.
List Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje napsal, že Driscoll v pondělí přicestoval do Abú Dhabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci podle listu začaly v pondělí večer a v úterý mají pokračovat.
Server Politico napsal, že jde o vzácné setkání vrcholných vojenských představitelů USA a Ruska, navíc bez přítomnosti amerického ministra zahraničí Marca Rubia nebo jiného amerického vyjednavače.
Mluvčí Pentagonu Anna Kellyová řekla, že prezident Trump oceňuje úsilí Driscolla „shromažďovat podněty od Rusů i Ukrajinců s cílem vypracovat dohodu, která zajistí trvalý a vymahatelný mír“.
Politico považuje 39letého Driscolla za překvapivého nového mezinárodního vyjednavače, jehož Trump označuje za „dronového chlapíka“, protože pracuje na programech modernizace americké armády.
Revize americko-ruského plánu
Původní osmadvacetibodový plán, který se minulý týden dostal do médií a na kterém podle dostupných informací pracovali zmocněnec Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev, počítal mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit.
Dále předpokládal, že Kyjev početně omezí svou armádu maximálně na šest set tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Mnozí upozorňovali, že tyto návrhy jednoznačně vycházely vstříc Rusku a že jejich přijetí by znamenalo pro Ukrajinu kapitulaci i ztrátu suverenity.
V pondělí Bílý dům oznámil, že delegace Spojených států a Ukrajiny při nedělním jednání v Ženevě zpřesnily návrhy ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války. Jermak ženevskou schůzku označil za dobrý základ a dodal, že Zelenskyj je plně odhodlán pokračovat v práci na dohodě o diplomatickém ukončení války.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán. Některá média napsala, že původní návrh byl zredukován na devatenáct bodů.
Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na osm set tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.
List FT nicméně v úterý s odvoláním na nejmenovaného ukrajinského činitele napsal, že Kyjev bod o omezení ukrajinské armády na osm set tisíc vojáků v době míru přijal. Další důležitá ustanovení týkající se území a bezpečnostních záruk dojednají přímo prezidenti Zelenskyj a Trump, píší FT.
Umerov ocenil postup v Ženevě
Ukrajinská strana podle Umerova oceňuje produktivní a konstruktivní jednání v Ženevě mezi ukrajinskou a americkou delegací i pokračující úsilí prezidenta Trumpa o ukončení ruské války. Delegace se v Ženevě shodly na klíčových podmínkách, dodal tajemník ukrajinské bezpečnostní rady.
„Za poslední týden Spojené státy dosáhly mimořádného pokroku směrem k mírové dohodě tím, že přivedly k jednacímu stolu jak Ukrajinu, tak Rusko,“ napsala také na X mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. „Zbývá několik citlivých, avšak nikoliv nepřekonatelných detailů, které je nutné vyřešit a jež budou vyžadovat další rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy,“ doplnila, aniž by uvedla, o jaké detaily jde. „Spějeme k tomu,“ dodal k dohodě později Trump.
Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je plán z Ženevy zásadním úspěchem pro Evropu, protože Evropa se podílí na všech bodech, které se jí týkají. Varoval ale také, že Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení ruské války proti Ukrajině.
Experti: Rusko obě verze plánu odmítá
Ruský vůdce Vladimir Putin v pátek na zasedání ruské bezpečnostní rady tvrdil, že původní rusko-americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu.
K výsledkům jednání v Ženevě, kde byl plán revidován, se jeho mluvčí Dmitrij Peskov v pondělí nechtěl vyjadřovat, poradce šéfa Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov ale prohlásil, že evropské protinávrhy vůči původnímu americko-ruskému plánu pro Rusko nefungují.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v pondělí řekl, že Rusko po ukrajinsko-evropsko-amerických jednáních v Ženevě teprve čeká na „prozatímní“ verzi plánu. Také on tvrdil, že původní verzi plánu Moskva uvítala.
Jak ale upozornili mimo jiné analytici z Institutu pro studium války (ISW), ruští představitelé dávali už před jednáním v Ženevě najevo – byť ne oficiálně ústy Kremlu – že Moskvě nestačí ani původní verze návrhu, neboť Rusko odmítá přistoupit na cokoliv jiného, než je úplné zničení ukrajinské státnosti a oslabení NATO.
„Kreml nadále neprojevuje ochotu ke kompromisům v oblasti mírových jednání v dobré víře,“ shrnuje ISW s tím, že Kreml zatím nepřipravuje Rusy na to, „aby akceptovali cokoli menšího než plné ruské vítězství na Ukrajině“.
