Zelenskyj apeloval na OSN kvůli ruským únosům ukrajinských dětí. Další zatím skončily v Bělorusku

Masové únosy a deportace ukrajinských dětí ruskými agresory na dočasně okupovaných územích jsou jednoznačně genocidou, řekl ve svém úterním vystoupení ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve stejný den se objevila zpráva o tom, že desítky dětí z Donbasu byly převezeny do Běloruska – údajně na ozdravný pobyt.

„Různé teroristické skupiny bohužel unášejí děti, aby vyvíjely nátlak na jejich rodiny a společnost,“ řekl Zelenskyj. Poznamenal, že nikdy v historii nebyly hromadné únosy a deportace součástí vládní politiky.

Uvedl také, že ukrajinská strana zná jména desítek tisíc dětí a má důkazy o „stovkách tisíc dalších unesených Ruskem na okupovaných územích Ukrajiny a později deportovaných“. „Snažíme se dostat děti zpět domů, ale čas běží. Co se s nimi stane? Ty děti se v Rusku učí nenávidět Ukrajinu a všechny vazby s jejich rodinami jsou zpřetrhány… Je to jasná genocida,“ řekl Zelenskyj.

Také první dáma Ukrajiny Olena Zelenská vyzvala světové lídry, aby pomohli zajistit návrat tisíců ukrajinských dětí násilně odvlečených Kremlem. V Rusku „jim řekli, že je rodiče nepotřebují, že je jejich země nepotřebuje, že na ně nikdo nečeká“, zmínila Zelenská.

Ukrajinské děti v Bělorusku

Děti ale nekončí jenom v Ruské federaci. Agentura AP ve stejný den napsala, že do Běloruska bylo převezeno 48 dětí z ukrajinských regionů, které okupují ruské invazní síly. O příjezdu informovala i běloruská státní agentura Belta na svém webu s tím, že jejich pobyt v zemi označuje jako prázdniny.

Jejich odjezd z vlasti zprostředkovala běloruská charita podporovaná tamním autoritářským vůdcem a spojencem Moskvy Alexandrem Lukašenkem. Uskupení už dříve podle AP organizovalo v Bělorusku údajné ozdravné programy.

V červnu běloruská opozice předala Mezinárodnímu trestnímu soudu materiály, které podle ní dokazují, že více než 2100 ukrajinských dětí z nejméně patnácti Ruskem okupovaných ukrajinských měst bylo se souhlasem Lukašenka násilně přemístěno do Běloruska.

„Prezident navzdory vnějšímu tlaku prohlásil, že tento důležitý humanitární projekt by měl pokračovat,“ prohlásil nyní šéf charity Aljaksej Talaj. Není přitom jasné, zda se jedná o sirotky, nebo děti odebrané rodičům se souhlasem či bez něj, protože běloruské úřady o nich neposkytly podrobnosti, píše AP.

Nová identita

Deportované děti jsou často adoptovány po několika měsících v Rusku, a jak poznamenal ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, „v dokladech Rusové často mění všechno, například jméno a datum narození a místo narození“. Vypátrat skutečnou identitu těchto dětí proto může být takřka nemožné, píše deník Financial Times.

Lubinec si stěžoval na nečinnost OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže a dalších skupin. Anna Maria Corazza Bildtová, bývalá poslankyně Evropského parlamentu, která se zabývá problematikou dětí, řekla deníku, že „OSN je k ničemu, protože Rusko je v Radě bezpečnosti a všechno blokuje“.

Soukromé charitativní organizace a ukrajinská vláda hledají všechny možné cesty k vypátrání a navrácení dětí. Přesné taktiky jsou přísně střeženy, ale zahrnují hackování ruských serverů za účelem vyhledávání záznamů, zasílání dopisů ruským úředníkům, obvolávání sympatizujících ruských občanů a vysílání zprostředkovatelů (a samotných rodičů) do Ruska.

Pomoc zvenku

Vedoucí prezidentské kanceláře v Kyjevě Andrij Jermak hovořil o tom, že se snaží získat pomoc třetích stran, jako je saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, aby se pokusili zprostředkovat dohodu o repatriaci ukrajinských dětí.

V březnu vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na šéfa Kremlu Vladimira Putina a ruskou komisařku pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou. Soudci v Haagu uvedli, že shledali „důvodné podezření“, že jsou oba zodpovědní za válečné zločiny, včetně nezákonné deportace a přemístění dětí z okupovaných částí Ukrajiny do Ruska.

Ukrajině se od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022 podařilo vrátit rodinám asi čtyři sta dětí, které okupanti odvlekli. Unesené děti nekončí jen v náhradních rodinách, procházejí důkladnou převýchovou a jsou vedeny k věrnosti Rusku. Někteří mladí chlapci se dostali i na důstojnické akademie, které je připravují ke vstupu do armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...