Zelenského strana si v ukrajinském parlamentu zajistila většinu

Nahrávám video

Ukrajinská prezidentská strana Sluha lidu má jistou parlamentní většinu. Po sečtení 93 procent hlasů z nedělních předčasných voleb má v jednokomorové sněmovně 253 ze 450 křesel. Poprvé za téměř čtvrtstoletí ukrajinské nezávislosti ovládne sněmovnu jediná politická formace. Podle některých komentářů bude v příštích pěti letech moc soustředěna v rukou prezidenta Volodymyra Zelenského.

Strana Sluha lidu, kterou Zelenskyj postavil nedlouho před volbami, získala drtivou převahu jak v obvodech, kde Ukrajinci volili podle stranických seznamů, tak v okrscích hlasujících většinovým systémem.

Její stranická kandidátka byla nejúspěšnější ve všech ukrajinských oblastech s výjimkou tří – v Doněcké a Luhanské oblasti zvítězila proruská Opoziční platforma, ve Lvovské oblasti strana Hlas rockera Svjatoslava Vakarčuka. V osmi z 25 oblastí dostali kandidáti vítězné strany nadpoloviční většinu hlasů. Mezi zahraničními voliči zvítězila Evropská solidarita bývalého prezidenta Petra Porošenka.

Výsledky parlamentních voleb v ukrajinských regionech po sečtení 90 procent hlasů. Zeleně vítězství Sluhy lidu (čím tmavší, tím jasnější), modře Opoziční platformy, žlutě Hlasu a červeně Evropské solidarity. Šedou je označen okupovaný Krym
Zdroj: Ukrajinska pravda

Po sečtení 93 procent hlasů má Sluha lidu 43,1 procenta hlasů, druhá Opoziční platforma 13 procent (celkem předběžně 44 mandátů), třetí Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové 8,2 procenta (25), čtvrtá Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka 8,1 procenta (24 mandátů) a pátý Vakarčukův Hlas 5,9 procenta (20).

Deset poslanců bude zastupovat strany, které se v hlasování podle kandidátek nedostaly do parlamentu, zvoleno bylo rovněž kolem 48 nezávislých poslanců. Účast činila podle ústřední volební komise 49,84 procenta.

Výsledky parlamentních voleb na Ukrajině po sečtení 90 procent hlasů
Zdroj: Ukrajinska pravda

Část křesel je prázdných

Na Ukrajině platí poměrně komplikovaný volební systém, v němž polovinu poslanců volí občané podle stranických seznamů a o druhou polovinu se utkávají často nezávislí kandidáti ve 225 jednomandátových volebních obvodech, ve kterých se volí většinově. Většinovým systémem se ale letos obsadilo jen 199 míst, neboť 26 křesel zůstalo volných kvůli ruské anexi Krymu a válce v Donbasu. 

Volby mají ještě jedno specifikum. Vzhledem k ruské okupaci Krymu a k tomu, že část Donbasu ovládají ruští a separatističtí bojovníci, se asi dvanáct procent voličů nemohlo hlasování zúčastnit. V parlamentu pro ně zůstává 26 křesel vyhrazených a prázdných.

Prezident Zelenskyj poděkoval voličům za důvěru. V prvním projevu po skončení voleb řekl, že prioritou jeho strany v novém parlamentu bude ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí. „Není to jen velká důvěra, je to velká odpovědnost pro mne osobně i pro celý náš tým,“ řekl Zelenskyj a dodal, že „Ukrajince nezradí“. Zdůraznil také, že mezi prvními návrhy zákonů bude novému parlamentu předložen zákon o zbavení poslanecké imunity. „Musíme konečně zrušit nedotknutelnost,“ řekl.

Kdo bude premiérem

Ještě dlouho před sečtením hlasů se v ukrajinských médiích začalo spekulovat o obsazení postu předsedy vlády. Prezident Zelenskyj dal najevo, že v čele vlády chce vidět osobu nespojenou s minulým režimem, která bude zvládat problémy ukrajinské ekonomiky a má na Západě „dobré jméno“.

Za jednoho z favoritů na premiérský post je považován ukrajinský zástupce v Mezinárodním měnovém fondu Vladyslav Raškovan. List Ukrajinska pravda napsal, že premiérské ambice má i vůdce strany Hlas Vakarčuk. V úvahu podle agentury Unian připadají i manažeři státní energetické společnosti Naftohaz Andrij Kobolev a Jurij Vitrenko.

Zelenskyj během volebního dne řekl, že nemusí jít nezbytně o člověka spojeného s politikou. „Asi se to některým nemusí líbit, ale myslím si, že takový člověk by měl být ekonom. Chtěl bych, aby to byla nezávislá osoba,“ poznamenal Zelenskyj.

Podle Moskvy šlo o hlasování naděje. Vývoj na Ukrajině chce Rusko dál sledovat

Ruské ministerstvo zahraničí označilo výsledky ukrajinských voleb za „hlasování naděje“. Ukrajinci jsou už podle Moskvy „unaveni politikou zastrašování a teroru, kterou prosazoval předchozí režim“. Ruská diplomacie také ujistila, že bude další vývoj na Ukrajině pozorně sledovat. Doufá, že „nový parlament důvěru moudře využije ve prospěch míru“.

V první oficiální reakci ruské ministerstvo také označilo za příznačné, že nacionalisté nezískali širokou podporu Ukrajinců. Za „poměrně skromný“ považuje Moskva výsledek strany Evropská solidarita bývalého prezidenta Petra Porošenka.

K nově nastupujícímu ukrajinskému vedení v čele s prezidentem Zelenským se Rusko zatím stavělo zdrženlivě, šéf Kremlu Vladimir Putin Zelenskému k dubnovému zvolení do čela státu neblahopřál. Exprezidenta Porošenka ruské komentáře pravidelně označovaly za oligarchu závislého na vůli Západu, který není schopen se dohodnout se separatisty na východě země a zvládnout všudypřítomnou korupci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...