Západoafričtí lídři uvalili nové sankce na Mali. Junta chce zůstat u moci bez voleb další čtyři roky

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli uvalilo nové sankce na Mali. Lídři států regionu se dohodli na pozastavení většiny obchodu s touto zemí i finanční pomoci, kterou jí poskytují. Je to reakce na skutečnost, že vojenští vládci Mali prohlásili, že zůstanou u moci další čtyři roky, místo aby příští měsíc uspořádali volby, jak slíbili. Uvedla to agentura AP s odvoláním na prohlášení zveřejněné po celodenním zasedání společenství v ghanské metropoli.

Zástupci zemí ECOWAS představili ve svém prohlášení sankce, které budou mít na Mali zatím nejvážnější dopad. Zahrnují také uzavření pozemních a vzdušných hranic Mali s dalšími zeměmi, které patří do společenství.

Junta vedená plukovníkem Assimim Goitou původně souhlasila, že uspořádá nové volby v únoru, tedy osmnáct měsíců poté, co se chopila moci. Nyní vojenské vedení tvrdí, že příští prezidentské volby budou až v roce 2026, což znamená, že zůstane u moci další čtyři roky.

Regionální představitelé ve svém prohlášení označili tento časový rámec za nepřijatelný. Podle nich to znamená, že nelegitimní vojenská přechodná vláda bude mít v příštích pěti letech obyvatele Mali jako rukojmí.

Výjimka pro základní zboží

Obchodní sankce se nebudou vztahovat na základní zboží, jako jsou léky, zdravotnický materiál a vybavení pro boj s covidem-19. Vyloučeny jsou také ropné produkty a elektřina.

Blokován však bude veškerý finanční majetek Mali uložený v centrální bance a dalších komerčních bankách regionu. ECOWAS také pozastaví svou finanční pomoc Mali. Dosud se sankce týkaly pouze vedení junty, které mělo zakázané cestování a zmrazený majetek.

Po svržení demokraticky zvoleného prezidenta Mali slíbil vůdce puče Goita, že v zemi obnoví demokratický režim. Pochybnosti o jeho záměrech se však prohloubily poté, co o devět měsíců později prakticky uskutečnil druhý puč, odstavil zvolené přechodné civilní představitele a sám se stal prezidentem.

Junta tvrdí, že volby nejde uskutečnit kvůli zhoršující se bezpečnosti v zemi, která již deset let bojuje s islámskými radikály. Uvádí také, že je nutné vypracovat novou ústavu a předložit ji voličům v referendu, což je zdlouhavý proces. Pak by se měly konat nové místní a parlamentní volby a nakonec prezidentské.

Francouzská armáda, která v roce 2013 pomohla na severu země zbavit moci povstalce, nyní stahuje své vojáky z Mali. Mnozí se obávají, že jejich odchod prohloubí krizi, přestože v zemi působí mírové síly OSN a malijským vojákům pomáhají regionální síly. Kritici junty se také obávají, že politické zmatky ještě více oslabí reakci armády Mali na útoky v době, kdy se bude zvyšovat její odpovědnost za boj proti islámským radikálům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...