Zahradil ocenil zabití Solejmáního. Považuje ho za teroristu srovnatelného s bin Ládinem

Nahrávám video

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) doufá v pragmatický přístup při vyjednávání o vztazích mezi EU a Británií po brexitu. Věří, že dohodu se podaří uzavřít letos. V Interview ČT24 komentoval také zabití Kásima Solejmáního, které považuje z psychologického i mocenského hlediska za úspěch.

V zájmu obou stran je, aby vazba mezi EU a Británií zůstala co nejtěsnější, myslí si Zahradil a vyzval středoevropské státy, aby právě tento přístup prosazovaly. Je podle něj možné stihnout dojednat dohodu o vzájemných vztazích do konce roku 2020, jak prosazuje Británie. Podaří se to podle něj, pokud zvítězí pragmatismus a ekonomický pohled.

To prý není jisté, protože v EU jsou podle Zahradila politici jako například koordinátor postupu Evropského parlamentu v otázce brexitu Guy Verhofstadt, kteří chtějí Británii za odchod potrestat, míní europoslanec.

Mají k tomu podle Zahradila dva důvody. Prvním je, že Británie se může pro EU stát v některých oblastech konkurencí. Druhý je ideový: „Když se za dva, tři, pět let zjistí, že Británie odchodem nijak neutrpěla, že se jí daří docela dobře, možná i lépe, než když byla v Evropské unii, tak možná, že někteří evropští politici se obávají, že tohle by pak mohlo inspirovat nějaké další země nebo politické síly v těch zemích, aby začaly o odchodu přemýšlet také.“

Irská kvadratura kruhu

Zásadním problémem podle Zahradila bude vyřešení kontrol na hranici s Irskem. „Velká Británie bude řešit takovou kvadraturu kruhu, jak spustit určitý druh celní kontroly, bude-li nezbytná, na hranici mezi Evropskou unií a Velkou Británií a zároveň nezavést pevnou hranici,“ řekl.

„Slyšel jsem různé náznaky, že by ty kontroly mohly probíhat na námořní cestě mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. Nedovedu si to dost dobře představit,“ nastínil možné řešení. Nechce ho však více komentovat, protože hledat ho musí britská vláda. EU má jen trvat na ochraně vlastního vnitřního trhu před průnikem zboží, pro které by třeba platily celní poplatky.

Varoval také před snahami Skotska o vypsání nového referenda o odtržení, přestože politicky chápe, že ho tamní premiérka Nicola Sturgeonová požaduje. „Není v našem zájmu teritoriální dezintegrace žádné země ani v EU ani mimo ni. Neměli bychom k tomu přispívat tím, že třeba budeme ve Skotech vyvolávat nějaké falešné naděje, že kdyby se náhodou odtrhli, tak druhý den budou hned přijati zpátky do EU.“

Solejmání jako bin Ládin

Zahradil komentoval také americko-íránský konflikt vyhrocený po zabití velitele elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního americkou raketou. Tento čin považuje za součást srozumitelné strategie.

Srovnal ho se zabitím Usámy bin Ládina. „On byl hlavou nestátní teroristické organizace vycházející ze sunnitského islámu, zatímco pan generál byl hlavou státní teroristické organizace vycházející ze šíitského islámu. To si myslím, že je spíš formální rozdíl,“ popsal svůj pohled.

Považuje to také za silný psychologický úder. „Íránští představitelé si uvědomili, že Spojené státy pod tímto prezidentem nebudou v určitých situacích váhat s nějakými útoky tohoto typu. Na to Írán nebyl doposud zvyklý a trochu na to hřešil,“ vysvětlil. O Solejmáním bylo podle něj známo, že se veřejně posmíval americkým představitelům a ani se neukrýval, protože si byl jist, že USA si na něj netroufnou zaútočit. „Psychologicky je to bod pro Donalda Trumpa,“ dodal europoslanec.

Zabití označil za důležité také kvůli velmocenské rovnováze. Ta v oblasti podle něj panuje mezi Tureckem, Saúdskou Arábií, Egyptem a Íránem a není v ničím zájmu, aby se někdo z nich stal hegemonem. „Írán k tomu měl bohužel našlápnuto právě tou strategií, kterou vymyslel generál Solejmání, to znamená dostat se cestou loajálních sborů koridorem přes Irák, Sýrii a Libanon až ke Středozemnímu moři. Pokud by se to stalo, tak by to ohrozilo bezpečnost Evropy,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...