Americká ekonomika zůstane nejsilnější na světě, slíbila Harrisová na konferenci v Mnichově

Spojené státy se hlásí k závazku NATO, kdy útok na jednoho člena je útokem na všechny, řekla při úvodním dni Mnichovské bezpečnostní konference americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) zase prohlásil, že Německo musí výrazně navýšit investice na obranu, a to na tři procenta HDP ročně, a ne na dvě procenta, jak zní dohoda států NATO. Chce také, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev žádá a které spolková vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) odmítá poskytnout. Česko zastupuje na konferenci prezident Petr Pavel.

„Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný,“ zdůraznila Harrisová. Očividně tak reagovala na nadcházející prezidentské volby v USA, kdy o republikánskou prezidentskou nominaci usiluje někdejší hlava státu Donald Trump. Exprezident nedávno zpochybnil americké spojenecké závazky, když na předvolebním shromáždění naznačil, že by USA pod jeho vedením nepřišly na pomoc alianční zemi, která na vlastní obranu nevydává dostatečné finanční prostředky.

V projevu v Mnichově v pátek Harrisová řekla, že otázky a pochybnosti o budoucím zapojení USA do světového dění plně chápe. „Tuto otázku si musí odpovědět i sami Američané. Musí si odpovědět, zda je v jejich zájmu bránit mír a prosperitu ve světě,“ řekla o listopadových prezidentských volbách.

„Já i prezident Biden jsme přesvědčeni, že je v zájmu Američanů, aby si Spojené státy udržely ve světě vedoucí postavení,“ prohlásila. Varovala, že uzavření se do sebe pro USA nebude znamenat zajištění bezpečnosti.

Bidenova administrativa si podle ní dává za cíl, aby americká ekonomika byla nejsilnější na světě. „Dokázali jsme zvládnout konkurenci z Číny. Když to bylo nutné, tak jsme se Pekingu postavili, ale zároveň jsme byli schopní s ním spolupracovat v oboustranném zájmu,“ vyzdvihla Harrisová.

Nahrávám video

Německé financování armády

Podle Södera je nutné, aby německá armáda posílila svůj závazek vůči NATO. Poznamenal, že dvouprocentní cíl, kterého letos Německo dosáhne, zdaleka nestačí. Zdůraznil, že splněn bude jen díky triku v podobě zvláštního zbrojního fondu na obranu o objemu 100 miliard eur (2,54 bilionu korun).

„My jako Křesťansko-sociální unie (CSU) chceme, aby Německo bez triků a stabilně vydávalo ročně na obranu tři procenta HDP,“ řekl bavorský premiér, který je zároveň šéfem CSU, což je bavorská sestra celoněmecké opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Podle Södera je potřeba zajistit budoucnost NATO bez ohledu na to, jak nadcházející volby ve Spojených státech dopadnou. O prezidentskou kandidaturu za republikány se letos znovu uchází bývalá hlava státu Donald Trump, který budoucnost Aliance zpochybňuje. Söder poznamenal, že členství v NATO v konečném součtu nezáleží na tom, kolik kdo zaplatí. „NATO je totiž společenství hodnot. Proto také mezi sebou nemáme autokraty.“

Söder rovněž varoval před možností, že by Ukrajina bránící se ruské agresi prohrála kvůli neochotě investovat do zbrojení. Dodal, že rovněž podporuje to, aby ukrajinská armáda dostala střely s plochou dráhou letu Taurus. Kyjev je od Německa žádá několik měsíců, ale kancléř Scholz se zatím k dodávkám těchto pokročilých střel neodhodlal.

Nahrávám video

Evropská obranná unie

Německo podle tamní ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové iniciovalo větší důraz na evropskou obranyschopnost. „My Evropané se musíme umět sami lépe bránit. Je potřeba bezpečnostní a obranná unie, která posílí evropský pilíř NATO,“ uvedla na Twitteru Baerbocková.

Poznamenala, že tato evropská obranná kapacita musí odpovídat hospodářské velikosti Evropy a být nezávislá na tom, jaký prezident sedí v Bílém domě.

K posílení evropského obranného průmyslu v pátek vyzvala také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se odpoledne s Baerbockovou na konferenci sešla.

Témata konference: ruská agrese i Gaza

Generální tajemník OSN António Guterres v úvodním projevu prohlásil, že svět čelí stále většímu a nebezpečnějšímu rozdělení, které představuje větší hrozbu než vyhrocená doba během studené války. V proslovu rovněž ostře kritizoval loňský teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael a následnou izraelskou operaci v palestinském Pásmu Gazy.

Podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky je konference dobrou příležitostí říct dvě základní věci. „A to jak dále s ukrajinskou podporou, co má Západ dělat jinak. A druhé velké téma, které bude přítomno ve všech tematických celcích, bude to, co bude se Spojenými státy a jak moc se na ně Evropané budou moci spolehnout,“ podotkl.

Tématem úvodního dne konference byla také umělá inteligence (AI). Dvacítka předních technologických společností se v pátek v Mnichově zavázala bojovat proti zneužívání AI ve volebních kampaních. Ujednání podepsaly společnosti Adobe, Amazon, Anthropic, Arm, ElevenLabs, Google, IBM, Inflection AI, LinkedIn, McAfee, Meta, Microsoft, Nota, OpenAI, Snap, Stability AI, TikTok, TrendMicro, Truepic a X.

Česko v Mnichově zastupuje prezident Petr Pavel, který v pátek jednal s americkou zmocněnkyní pro hospodářskou obnovu Ukrajiny Penny Pritzkerovou a také o unijních aspiracích Černé Hory s tamní hlavou státu Jakovem Milatovičem. V sobotu Pavel plánuje setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Státníci v pátek v projevech vyslovili také lítost nad úmrtím ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...