Kyjev a Moskva si vyměnily stovky zajatců, o víkendu mají pokračovat

V pátek začala velká výměna zajatců „tisíc za tisíc“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Návrat 390 ukrajinských vojáků a civilistů do své vlasti odpoledne potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stejný počet zajatců se vrátil i do Ruska, uvedla agentura Reuters s odkazem na ruské zdroje. Výměna má trvat celkem tři dny.

Trump po 12:00 SELČ napsal, že výměna zajatců byla dokončena, přičemž oběma stranám pogratuloval. Později toto tvrzení popřely ukrajinské vojenské zdroje agentury Reuters i web Kyiv Independent s tím, že výměna teprve začala a bude probíhat do konce víkendu.

Odpoledne agentura Reuters uvedla, že ruské ministerstvo obrany tvrdí, že země si mezi sebou zatím vyměnily 270 válečných zajatců a 120 civilistů na obou stranách. To, že se na Ukrajinu vrátilo 390 lidí, potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Páteční výměna probíhá na určeném místě v severní části Černihivské oblasti u ukrajinsko-běloruských hranic. K výměně tedy dochází přes území Běloruska, které sousedí s oběma zeměmi. Analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, že přítomnost třetí země je nezbytná zejména proto, že příhraniční oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou jsou silně zaminované a převoz tak velkého počtu lidí přes frontové linie by byl „logisticky nemožný“.

Nahrávám video

Stav některých z propuštěných bývá „otřesný“, uvedla Procházková

Propuštění zajatci nyní zamíří na lékařské prohlídky. Ukrajinci se vrací zejména ve špatném psychickém stavu, jelikož často za sebou mají psychické i fyzické týrání a ponižování. „Jedná se o časté metody, kterými se Rusové snaží dostat ze zajatců informace nebo přiznání do kamery, které je dále šířeno v rámci kremelské propagandy,“ sdělila redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Doplnila, že podle předchozích zkušeností s výměnami zajatců bývá stav některých z propuštěných „otřesný“. „Například jednomu muži byly v ruském zajetí amputovány nohy velmi drsným způsobem,“ doplnila Procházková s tím, že naopak někteří lidé mluví o tom, že se pobyt v ruském zajetí „dal přežít“.

Nahrávám video

Mezi propuštěnými ruskými občany je také více než stovka civilistů. Podle prokremelských zdrojů pochází z ruské Kurské oblasti. Ukrajinci je podle těchto zdrojů měli zajmout právě kvůli možné výměně za ukrajinské civilisty. Propuštění Rusové se nyní nacházejí v Bělorusku a následně zamíří do Ruska.

„Nemám slov, abych popsal (pocity). Byl jsem v zajetí 22 měsíců,“ prohlásil voják Oleksandr Nehir a objal svou ženu. Ta řekla, že o jeho propuštění dopředu nevěděla, ale přesto přicestovala ze sousední Sumské oblasti, protože doufala, že mezi vyměněnými bude. Někteří příbuzní se však návratu blízkých nedočkali a podle AP doufali, že propuštění jim alespoň řeknou nějaké informace o nich. „Možná přijde táta zítra,“ plakal jeden malý chlapec.

Reportérka ČT Darja Stomatová v pořadu Události informovala, že pár minut předtím skončilo embargo na zveřejňování záběrů z nemocnice, kam byli osvobození zajatci převezeni. „Byli jsme na místě a cítili jsme celé spektrum emocí. Jednak radost příbuzných, kterým se jejich blízcí vrátili, ale také smutek, protože tam byla řada lidí, kteří přišli, čekali a nevěděli, jestli jsou jejich blízcí na seznamech,“ uvedla s tím, že ve chvíli, kdy začali vycházet osvobození vojáci z autobusu, tak ukazovali fotografie svých blízkých v naději, že někdo potvrdí, že je viděl a mohou tak prokázat, že jsou naživu.

Nahrávám video

Už dříve během dne o výměně zajatců informoval americký prezident Donald Trump, podrobnosti tehdy neposkytl. Oběma válčícím stranám k vyjednání této výměny pogratuloval. „Mohlo by to vést k něčemu velkému?“ napsal šéf Bílého domu, jehož úsilí o zprostředkování příměří ve válce vyvolané Ruskem bylo dosud neúspěšné.

Rusko a Ukrajina si předaly seznamy válečných zajatců určených ke vzájemné výměně tisíc za tisíc ve čtvrtek. Samotná výměna byla dohodnuta začátkem tohoto měsíce v Istanbulu během prvních přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem po více než třech letech od začátku plnohodnotné ruské agrese.

Pravděpodobně největší výměna válečných zajatců

Pokud bude výměna plně dokončena, půjde o největší výměnu válečných zajatců mezi Kyjevem a Kremlem za posledních jedenáct let, tedy od roku 2014, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Poslanec ruské Státní dumy Šamsail Saralijev ve čtvrtek upozornil, že potrvá několik dnů, uskutečnit ji za den by podle něho bylo technicky složité.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek podle agentury Reuters uvedl, že Moskva bude připravena předat Ukrajině návrh dokumentu, kde budou stanovené podmínky pro dlouhodobou mírovou dohodu, jakmile bude dokončena současná výměna.

Výměny zajatců zůstávají jednou z mála oblastí, ve kterých obě země nadále spolupracují, upozornil web Kyiv Independent. Poslední výměna proběhla 6. května, kdy bylo vráceno 205 ukrajinských vojáků a stejný počet ruských okupačních vojáků.

Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci tehdy uvedl, že to byla pátá letošní výměna a čtyřiašedesátá od začátku ruské invaze do země. Celkem se podle něj k tehdejšímu datu do vlasti vrátilo z ruského zajetí 4757 zajatců. Nyní už na svém webu informuje o návratu 5147 lidí ze zajetí.

Ukrajina dlouhodobě prosazuje model výměny „všichni za všechny“, ale Kreml tento návrh zatím odmítá. Kyjev dosud nezveřejnil celkový počet ukrajinských válečných zajatců, kteří jsou drženi v ruském zajetí. Po více než třech letech bojů jsou ale na obou stranách tisíce válečných zajatců, napsala agentura AFP. Předpokládá se podle ní, že Rusko jich zadržuje víc, přičemž počet ukrajinských zajatců držených Moskvou dosahuje podle odhadů na osm tisíc až deset tisíc. Kolik Rusů zadržují Ukrajinci, není z dostupných zpráv zřejmé. Kyjev a Moskva se přitom vzájemně obviňují z porušování Ženevských úmluv o zacházení s válečnými zajatci.

Ukrajinská generální prokuratura podle agentury Ukrinform uvedla, že vyšetřuje zabití 268 ukrajinských válečných zajatců ruskou armádou od začátku ruské invaze. V pátek server Ukrajinska pravda s odvoláním na prokuraturu napsal, že Rusové ve čtvrtek během bojů u města Pokrovsk zajali dva ukrajinské vojáky a později je popravili. Moskva se k obvinění nevyjádřila.

Rusové během své agrese proti sousední zemi a obsazování ukrajinských měst zadrželi také řadu civilistů. Letos Moskva Ukrajincům vydala tělo novinářky Viktorije Roščynové, která zahynula v ruském zajetí. Podle svědků přitom měla být před tím součástí jedné z výměn vězňů. Některá světová média s odvoláním na ukrajinské úřady napsala, že její tělo vykazovalo známky mučení a před odesláním na Ukrajinu z něj byl odstraněn mozek, oči a část hrtanu.

Ukrajinská armáda zajala mimo jiné stovky ruských vojáků během svého loňského průniku do ruské Kurské oblasti a ukrajinské úřady uvěznily také řadu lidí za údajnou spolupráci s ruskými silami, přičemž se spekuluje, že někteří z nich by mohli být zahrnuti do budoucích výměn, napsala AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...