Za deset dní překročíme limit pro zásoby obohaceného uranu, oznámil Írán

Nahrávám video

Írán za deset dní překročí limit obohaceného uranu, který stanovuje mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. Oznámil to mluvčí tamní organizace pro atomovou energii a dodal, že země začne uran obohacovat na vyšší než povolenou hranici. Írán se letos rozhodl postupně vypovídat dohodu, protože od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. EU se nadále řídí faktickými zjištěními Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), podle nichž Teherán podmínky dohody plní.

Letos v květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránily íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, přestal plnit už v květnu. 

Nyní mluvčí Íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí řekl, že 27. června země překročí limit zásob nízko obohaceného uranu. Přiznal rovněž, že země už jeho produkci znásobila čtyřikrát.

Írán tvrdí, že obohacený uran potřebuje pro elektrárnu a výzkumný reaktor

Kamálvandí upřesnil, že Teherán zvýší úroveň obohacování nad limit 3,67 procenta. Írán podle něj potřebuje uran obohacený na pět procent pro jadernou elektrárnu v Búšehru a na 20 procent pro teheránský výzkumný reaktor. 

Před uzavřením dohody Írán obohacoval ve výkonných odstředivkách uran na 20 procent, avšak vždy popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Na ni je potřeba 20 kilogramů uranu obohaceného na více než 90 procent, který je možné získat několikaměsíčním provozem zhruba 1500 odstředivek.

Podle mluvčího je ještě čas na to, aby evropské státy pomohly ochránit Írán před americkými sankcemi. Musejí ale jednat, ne mluvit, uvedl na tiskové konferenci, kterou vysílala íránská televize v přímém přenosu.

Francie vyzývá k dialogu, Izrael k dalším sankcím

„Oznámení Íránu mě mrzí,“ reagoval na zprávy z Teheránu francouzský prezident Emmanuel Macron, který íránskou vládu vyzval, aby respektovala své závazky a „konala trpělivě a zodpovědně“. Jakákoli eskalace současného napětí podle něj nepředstavuje krok správným směrem. „Takže společně s našimi partnery uděláme všechno pro to, abychom Írán odradili a nalezli možnou cestu k dialogu,“ uvedl Macron. 

Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Garrett Marquis označil oznámení Íránu za vydírání. Doplnil, že Írán může své plány na obohacování uranu realizovat, protože mu v tom jaderná dohoda nezabránila. „Prezident (Donald) Trump zdůraznil, že nikdy nedovolí Íránu vyvinout jaderné zbraně. Jaderné vydírání (íránského) režimu musí být opětováno zvýšením mezinárodního tlaku,“ řekl.

Podobně se vyjádřil také izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož by mezinárodní společenství mělo na případné vystupňování obohacování uranu reagovat obnovením sankcí proti Íránu. Naopak šéf německé diplomacie Heiko Maas volal po zdrženlivosti a avizoval „aktivní kroky ke snížení eskalace“.

Šedesátidenní lhůta vyprší Evropanům na začátku července

Šedesátidenní lhůta daná Teheránem Evropanům pro vyjednání lepších podmínek pro Írán vyprší 7. července. Pak může Írán vypovědět další podmínky dohody z roku 2015. Podle agentury AP by Írán mohl dále zvýšit úroveň obohacování. Agentura připomíná, že přejít z 20 procent k 90 procentům je rychlejší než zvýšit obohacování z 3,67 na 20 procent.

Teherán také v pondělí pohrozil tím, že pokud evropské mocnosti jadernou dohodu nezachrání, přestane Írán dodržovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT). „Není mnoho času do uplynutí 60denního ultimáta, které Írán dal Evropanům na záchranu dohody (z roku 2015). Poté Írán přestane dodržovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní,“ uvedl Modžtaba Zolnúrí, který stojí v čele jaderného výboru íránského parlamentu. 

Evropská unie podle představitelky pro zahraniční politiku Federiky Mogheriniové zakládá svůj přístup na faktech a důvěryhodném ověřovacím mechanismu. „Írán zatím své jaderné závazky plní, jak jsme očekávali a jak jsme společně s většinou světového společenství žádali,“ podotkla. Dodala, že pokud se hodnocení ze strany MAAE změní, bude EU muset přístup upravit.

O dohodě z roku 2015 se na setkání s novým francouzským velvyslancem v Teheránu v pondělí zmínil také íránský prezident Hasan Rouhání. Řekl, že se Evropě krátí čas na záchranu dohody. „Je to zásadní chvíle a Francie spolu s ostatními signatáři může sehrát historickou roli při záchraně dohody,“ řekl Rouhání.

Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů a útoků na tankery v oblasti Perského zálivu. USA z nich obvinily Írán, od května bylo napadeno šest lodí. Írán vinu odmítá. O situaci nyní jednají také ministři zahraničí zemí EU. Názor k útokům chtějí zaujmout, až získají více informací.

Arabista: Oznámení má jen symbolický význam

Arabista a islamolog Petr Pelikán se domnívá, že nynější íránské oznámení má pouze symbolický význam. Po překročení daného limitu totiž podle něj existuje ještě poměrně dlouhá cesta k tomu, aby země vyrobila množství, které by se dalo použít k výrobě zbraní.

„Írán tím chce jenom ukázat, že i on může odstoupit od dohody, kterou Spojené státy nejenže samy vypověděly, ale nutí ostatní signatáře k tomu, aby ji také přestali dodržovat,“ dodal.

Nahrávám video

Předtím, než dohodu vypověděly Spojené státy, ji Írán dodržoval, uvedl Pelikán. „Protože dohoda pro něj byla postavena dosti výhodně,“ řekl. Tím, že Írán přestal obohacovat uran, zbavil se podle Pelikána ekonomické zátěže, která zřejmě nebyla malá. 

„Zároveň měl získávat různé výhody pro to, aby mohl celkem nerušeně pokračovat ve vývoji nejaderných vojenských technologií – což se zdá, že dělal,“ dodal Pelikán s tím, že Teherán také mohl více posilovat své spřátelené skupiny po celém regionu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...