Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.
Moskva před dvěma lety uzavřela s Íránem dohodu, díky níž získala technologii pro výrobu dronů. Produkci pak země zahájila v Tatarstánu v tamní zvláštní ekonomické zóně Alabuga, připomněl WP. Moskva se tak snažila zvrátit nedostatek zbraní dlouhého doletu.
„Přechod od dovozu bezpilotních letounů k místní výrobě sehrál významnou roli v podpoře ruské války na Ukrajině,“ uvádí zpráva washingtonské výzkumné skupiny C4ADS, na kterou WP odkazuje.
Dohoda umožnila Moskvě zkonstruovat íránský dron Šáhed-136, vrtulí poháněný stroj, který uletí stovky kilometrů a unese přes padesát kilogramů výbušnin. Rusko jej přejmenovalo na Geran-2.
Stovky útočících dronů za noc
Moskvě tato dohoda, která ji stála odhadem dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun), výrazně zvýšila kapacity pro lokální výrobu dronů, což jí umožnilo posílat k útokům na ukrajinská města stovky bezpilotních strojů denně.
Podle ukrajinských údajů se letos staly ruské útoky s průměrným počtem sta dronů typu Šáhed za noc běžnými. V noci na pondělí provedla Moskva s více než 350 drony vůbec největší takový útok na napadenou za zemi za celou válku.
Analýza útoků ruských bezpilotních letounů na Kyjev, kterou vypracovala společnost Dragonfly Intelligence, podle WP uvádí, že počet strojů vyslaných během jednoho útoku se postupně zvyšoval, a to ze šedesáti denně mezi srpnem a lednem na 110 denně za poslední tři měsíce.
„Ruské drony nyní létají rychleji a ve větších výškách, mimo dosah ukrajinských mobilních skupin protivzdušné obrany,“ uvádí zpráva C4ADS s tím, že stroje také nesou větší náklad.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden řekl, že Rusko dokáže vyrobit zhruba tři sta až 350 dronů s dlouhým doletem denně, zatímco Ukrajina kvůli nedostatku financí jen asi stovku.
Vývoj rychlejších dronů
Ruští vývojáři ze závodu v Alabuze také získali íránskou technologii pro zahájení výroby modelu Geran-3, což je varianta dronu s proudovým pohonem, která může letět rychleji než Geran-2, rychleji zaměřuje a lépe se vyhýbá protivzdušné obraně.
„Vidíme, že se jim podařilo expandovat od dovozu Geranu-2 na lokalizovanou verzi Geranu-2 a nyní k výrobě místní verze Geranu-3,“ shrnul výzkumník Omar Al-Ghusbi, autor zprávy C4ADS.
„Vypadá to, že jsme svědky poměrně úspěšné lokalizace, protože vidíme stále větší a větší odchylky od původní sady íránských dronů. I když v některých věcech se (Rusové) stále spoléhají na dovoz,“ dodal Al-Ghusbi.
Převod skrz Emiráty a zlaté slitky
Zpráva C4ADS také popsala skrytou platební síť, které dala rusko-íránská dohoda vzniknout a jejímž cílem bylo obejít západní sankce.
Část plateb odešla převodem zprostředkovaným bankou ve Spojených arabských emirátech. Rusko a Írán využily tamních zón volného obchodu, které v rámci usnadnění přílivu zahraničního kapitálu umožňují investorům plné zahraniční vlastnictví, osvobození od daní či snazší přesun aktiv a financí. Moskva a Teherán tak získaly přístup k finanční infrastruktuře, ke které by se jinak nedostaly.
Rusko a Írán využily pro vzájemné vyrovnání také dodávku zlatých slitků v celkové hodnotě přibližně 104 milionů dolarů (bezmála 2,3 miliardy korun), čímž se vyhnuly použití amerického dolaru. „Převod zlata také poskytuje dodatečnou anonymitu, protože obchází tradiční finanční systémy a zároveň zanechává omezenou digitální stopu,“ upozorňuje C4ADS.
USA loni na íránskou firmu zapojenou do transakcí uvalily sankce a společnost poté vstoupila do likvidace. Je ale pravděpodobné, že ji nahradí jiný subjekt, uzavřel WP.
