Výročí pádu zdi je jiné než před pěti lety, něco se v lidech pohnulo, soudí hudebník Hutka

Nahrávám video

Oslav 30. výročí pádu Berlínské zdi se účastní také bývalý disident a hudebník Jaroslav Hutka, který byl v Německu i před třiceti lety. Za posledních pět let se něco stalo, něco se ve společnosti i v politice pohnulo, zamyslel se Hutka v rozhovoru pro Českou televizi. Pád zdi podle něj před třiceti lety jednoznačně znamenal symbol pádu komunismu.

Pamatujete si, kdy jste se dozvěděl, že padla Berlínská zeď?

Pamatuji. Byl jsem v tu dobu v Kolíně nad Rýnem. A to jsem se čerstvě vrátil z Wroclawi, kde byl velký festival pro lidi z Československa a tam už se mluvilo o tom, že se v Berlíně něco děje a že se možná něco bude dít se zdí. Přijel jsem do Kolína a zeď padla. To bylo úžasné.

Jaký to byl pocit? Neříkal jste si, že to je už ten poslední krok a začíná to být skoro až hanba, že v Československu k tomu ještě nedošlo?

Ano. Říkal jsem si, že je hanba, že k tomu ještě nedošlo a myslel jsem, že ani nedojde hned tak. V Maďarsku jsme měli koncert pro lidi z Československa, pak v Polsku a že možná budeme hrát i ve východním Německu pro publikum z Československa. Bylo to radostné, ale byl jsem nějak skeptický vůči Československu.

Co jste čekal, když padla Berlínská zeď? Čekal jste, že přijde znovusjednocení Německa, že Sovětský svaz ustoupí a bude souhlasit s tím, že znovu vznikne jedno velké Německo?

Abych pravdu řekl, nepřemýšlel jsem o jiné možnosti. Zdálo se mi, že automaticky dojde ke spojení. Tehdejší Sovětský svaz byl na ústupu. Armády sice zůstaly stát, ale politicky byl na ústupu. Maďaři si vyjeli po svém, pak Poláci, zeď padla, říkal jsem si: oni to musí akceptovat. Neuměl jsem si to představit jinak. Víc jsem to nedomyslel.

Kdy jste přijel do Berlína poprvé po pádu zdi?

Byl jsem tu několikrát, na nějaké svatbě kamaráda, pak v galeriích, naposledy před pěti lety a to už se slavilo 25 let pádu zdi a to už jsem tady byl jako oficiální host.

Německo je v pohybu, ale uprostřed pohybujícího se světa, říká Hutka

Jak reagují Němci na vaše písničky?

Velmi příznivě a velmi pozitivně. U všech písniček se za mnou promítal překlad do němčiny, takže věděli, co zpívám. Jednu píseň jsem si troufl i německy. Je to už třicet let, co jsem byl v emigraci, takže i ta němčina ve mně trochu ochabla, ale tak trochu se tady cítím doma.

Tohle výročí je více spojené s rekapitulací, s ohlédnutím se za posledními třiceti lety než jenom se slavením. Čím to podle vás je?

Myslím, že je to dané vývojem za posledních pět let. Před pěti lety to byl velký svátek, který neměl žádné politicky temné zázemí nebo otázky. Připadalo mi, že to byl čistý svátek toho „bezva, padlo to“. Oslava byla úžasná. Teď jsou diskuze, teď je nějaký problém, za těch posledních pět let můžeme cítit i u nás doma, že se něco stalo, něco se ve společnosti i v politice pohnulo.

Co něco?

V Německu je to růst pravicových stran, ty velice rostou. Je to najednou problém bývalého východního Německa, tam jsou obzvlášť silní bývalí komunisté a kvazifašisti, je to problematické to pojmenovat. A s tím jde ještě nejistota celého světa. Takže Německo je v pohybu, ale uprostřed pohybujícího se světa. Takže ta nejistota je cítit.

Nakolik podle vás i těch posledních pět let ukazuje, že jakási neviditelná zeď zůstala mezi dvěma částmi jedné společnosti, mezi lidmi navzájem?

Je to zajímavé, je to překvapivé, pravděpodobně s tím nikdo nepočítal. Ve východním Německu nebyl problém vyrovnat se s komunismem, protože přišli soudci s nezašpiněnou minulostí ze západního Německa, nebyl problém s tím, že na všech místech sedí komunisté a nemáme pro ně náhradu. Byly tady obrovské dotace, spojení stálo západ hodně peněz, který zainvestoval víceméně s chutí, ale ten výsledek je, že mentalita se nějakým způsobem jakoby znovu vyformovala. Společensky je to zajímavé, že lidé jsou už v jiném prostředí, ale změna mentality je na dlouhou dobu. A to je i otázka pro nás, jak dlouho nám bude trvat, než se mentálně staneme otevřenými. A to je teď ten problém Východu vůči Západu.

Mluvil jste o tom, že v posledních pěti letech se něco změnilo. Zůstáváte přesto optimistou, že Německo jednou bude fungovat jako jedna země, jedna společnost?

Ano, zůstávám v tomhle optimistou, tenhle problém teď je, ale Němci mají povahu, že když mají problém, tak ho řeší. Tam asi není vyhnutí, oni ho vyřeší, jsou to Němci.

Je pro vás pád Berlínské zdi symbol pádu komunismu v Evropě?

Svým způsobem ano, protože Berlínská zeď to symbolizovala. V roce 1985 jsem tady byl tři měsíce na německém kurzu, tak jsem tu zeď zažil i psychicky. To bylo zajímavé, první měsíc jsem se bál, že jsem uprostřed komunistické země, pak jsem si ale zvykl, že ta lidská mentalita se s tím umí vyrovnat. Ale bylo jasné, že tady byl úplně jiný svět než za zdí, kde se mluvilo tím stejným jazykem. Takže její pád znamená strašně moc, pro nás všechny, pro celou východní Evropu. Zeď byla tvrdý symbol.

Jak říkal jeden článek, můžeme diskutovat o tom, co se všechno udělalo, nicméně je pravda, že ve chvíli, kdy padla zeď, jediný hmatatelný výsledek, který opravdu nikdo nemůže popřít, že za tu diskuzi nepůjde nikdo sedět.

To ano. Tak to je, ani za písničku, ani za diskuzi.

/Pozn.: redakčně kráceno, celý rozhovor si můžete přehrát ve videu nahoře./

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...