Výnosy ze zmrazených ruských aktiv pomohou Ukrajině, navrhuje Evropská komise

Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.

Na návrhu, co se zmrazenými aktivy, pracovala společně unijní exekutiva a šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Budou se jím zabývat i šéfové států a vlád na summitu EU, který se koná ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Návrh pak musí jednomyslně schválit ministři zahraničí členských států EU.

Nejprve se uvažovalo o tom, že by mohly být výnosy ze zmrazených ruských aktiv použity na obnovu Ukrajiny, nyní se ale hovoří spíše o zbraních. Důvod je podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové jasný. „Zbraně teď Ukrajina potřebuje víc než peníze na rekonstrukci. My si nemůžeme v této situaci dovolit dát peníze, s prominutím, do štrozoku a čekat, až se bude rekonstruovat,“ prohlásila eurokomisařka.

„Bavíme se zhruba o třech miliardách eur ročně. Devadesát procent by šlo na munici, zbytek by se připravil na rekonstrukci,“ dodala.

Kyjev letos může dostat až 113 miliard korun

Západní země v reakci na plnohodnotnou invazi ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu korun). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině.

Přesná částka, která bude pro Kyjev každý rok k dispozici, bude záviset na globálních úrokových sazbách. Kromě těchto peněz dostane Ukrajina podle agentury Reuters každý rok rovněž i finance v hodnotě 25procentní daně, kterou belgická vláda na tyto výnosy uvaluje. Pro rok 2024 by to mělo být 1,7 miliardy eur, z nichž 1,5 miliardy eur má být vyplaceno letos. Celkový finanční příspěvek pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv v EU tak letos může být až 4,5 miliardy eur (113,4 miliardy korun).

Jakmile návrh Komise schválí unijní ministři zahraničí, budou finance pro Ukrajinu připraveny dvakrát ročně, první tranše by se mohla do země dostat již v červenci. „Máme signály z několika zemí, které mají větší problém s posíláním zbraní Ukrajině. Budeme čekat, jak se k tomu státy postaví, neumím to předvídat,“ poznamenala Jourová. V minulosti proti posílání zbraní Kyjevu bylo zejména Maďarsko a Slovensko.

Právní problém

Systém je podle eurokomisařky nastavený tak, že by měl reagovat i na aktuální situaci v zemi. „To znamená, že každým rokem by měly mít členské státy možnost ověřit, jestli je ten poměr devadesát ku deseti správný, nebo jestli už nenastal čas na to, aby se poměr otočil a znovu se to vrátilo k použití hlavně na obnovu Ukrajiny,“ vysvětlila.

Kyjev očekává, že Evropská unie a země G7, které dohromady drží asi 260 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, podniknou další kroky a zabaví Moskvě právě i samotná aktiva, nejen výnosy z nich. Během své středeční návštěvy Bruselu to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

„Je to právně velmi náročné a skoro bych řekla odporující mezinárodnímu právu,“ reagovala na tyto návrhy česká eurokomisařka. Jak dodala, i využití samotných výnosů Evropská komise řešila s mnoha právníky, nejen evropskými, ale komunikovala i se zástupci Spojených států, Británie či Japonska. Použití přímo zmrazených ruských aktiv podle Jourové nikdy nebylo na stole. „Tyto peníze budou zmrazeny, dokud budou fungovat sankce, tak hovoří mezinárodní právo,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...