Nový migrační pakt má k dokonalosti daleko, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře vládní a opoziční politici. Podle místopředsedy ODS Alexandra Vondry opatření migrační proud nezastaví, v normě navíc chybí klíčová návratová politika. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) se obává, že pro běžence může norma fungovat jako pozvánka. Místopředseda hnutí STAN Jan Farský je nicméně přesvědčen, že jde o pozitivní krok vpřed, i když zůstává „na půl cesty“.
O nové migrační dohodě se ve čtvrtek bouřlivě diskutovalo na mimořádné schůzi sněmovny. Pakt, který nedávno odsouhlasili europoslanci, kritizoval v posledních dnech slovenský premiér Robert Fico, podle něhož nejde o solidaritu, ale diktát z Bruselu.
„Skoro bych použil slova premiéra Fialy, že to je na půl cesty, ale vyrazili jsme správným směrem. Přísnější ochrana vnějších hranic, rychlejší azylové řízení, detence, spolupráce s třetími zeměmi. Myslím, že to je správně, a je to něco, co dlouhodobě Česká republika chtěla a tlačila. Jako bonus je výjimka ohledně toho, že státy, které jsou pod přílišným migračním tlakem, tak aby ten tlak byl započten do solidarity řešení,“ uvedl Farský v Událostech, komentářích.
S dohodou naopak nesouhlasí místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (za ANO). „Až dosud jsme se kvótám úspěšně bránili, v migračním paktu není slovo kvóta, je tam stanovený počet, ale je to to samé. Je třeba zmínit, že technickou pomoc (s níž migrační pakt počítá jako s jednou z možností – pozn. red.) může stát odmítnout s tím, že nepotřebuje žádné policisty, žádné materiálně-technické zabezpečení a že chce, abychom buď přijali migranta, nebo se vyplatili. Pak nám nic jiného nezbývá,“ míní Dostálová.
To ale podle Farského není pravda a označil to za „lži a strašení“. Podle Vondry v takovém případě stále zbývá právě možnost se vyplatit.
Migrační krizi může urychlit to, že se v paktu mluví o sociálním a zdravotním zabezpečení, bydlení, stravě a právní pomoci pro migranty, což je pro ně pozvánka, obává se Koten. „Jdou sem za lepším životem a očekávají, že jim tohle všechno nabídneme, bohužel i včetně právního zastoupení proti státu, kam přijedou. Nepřipadá mi, že by je to mělo odradit, ale spíš pobídnout,“ míní Koten.
Migrační pakt obsahuje celkem jedenáct zákonů, připomněl europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „My jsme hlasovali pro dva z nich, u devíti jsme vyhodnotili, že buď jsou tam nějaké problematické věci nebo zbytečný balast. Takže bych řekl dva z jedenácti dobré, zbytek problém,“ hodnotí Peksa.
Plusy i minusy
Podle europoslance a místopředsedy ODS Vondry se díky nové dohodě zlepší situace jihoevropských států, jako je Španělsko, Itálie či Řecko.
„Dostanou úlevu, pro ně je to výrazné zlepšení, budou těžit z té solidarity. Zlepšení je tam také v kontrole, kdo se dostává do Evropské unie, zavádí se screening, abychom vůbec věděli, kdo se nám tady pohybuje. Je tam třeba posílení výměny informací o těch, kdo se dostávají do střetu se zákony, to je velmi důležité pro bezpečnost. Ale pokud jde o zastavení proudu nelegálních migrantů, tak se obávám, že pakt je slabý, nedostatečný a ten proud nezastaví, v některých oblastech zkomplikuje pochod dovnitř Unie. Není tam třeba návratová politika,“ upozornil Vondra.
Zastavení migrace jako iluze
Podle Farského je jasné, že migraci nelze zcela zastavit a zařídit, aby lidé zůstali v původních zemích. „Na hranicích to bude o hodně přísnější, a to, jak to prošlo Evropským parlamentem, je zase kompromis, protože část europarlamentu říkala, že to je moc přísné a že zasahujeme do lidských práv. Tím, že na hranicích přijdou do detenčních center, tak se nedostávají na území Evropské unie, takže po ní nemůžou cestovat. Ale zastavit migraci je iluze,“ zdůraznil politik.
Nová dohoda ještě zhoršuje situaci kolem byrokracie, protože migrant bude nově krom dvou stávajících razítek potřebovat tři, nově kvůli pre-screeningu. „To nepomáhá nikomu a naštvaní jsou po právu všichni,“ myslí si Peksa. Co se týče sdílení biometrických údajů, tak se Peksa obává úniku dat.
Podle Dostálové jsou nejisté právní základy a organizace budou pravděpodobně podávat odvolání, takže migranta se „jen tak nepůjde zbavit“. „Opravdu mi v tom paktu chybí efektivní ochrana vnějších hranic, boj proti pašerákům,“ zmínila politička.
Migrační pakt se nelíbí ani řadě lidskoprávních organizací. Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová ho označila za „velkou prohru“.
„Jedná se hlavně o to, že lidskoprávní standardy tam chráněny nejsou. Ten pakt zavádí detenci na hranicích, a to včetně dětí, což je proti dlouhodobé judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Není jasné, jestli se právníci dostanou do detencí, jak se bude monitorovat dodržování lidských práv, a u toho zrychlení jsou obavy, že se nepodaří identifikovat lidi, kteří mají oprávněnou obavu z pronásledování, a budou vráceni do země, kde jim to hrozí,“ podotkla Faltová.
