Venezuelské úřady v sobotu propustily dalších sedmnáct politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady propustily deset mužů a sedm žen.
Propuštění vězňů na síti X oznámil předseda parlamentu Jorge Rodríguez, aniž by uvedl jejich jména. „Pokračujme v této cestě míru směřující k budování demokratického soužití mezi bratry a sestrami,“ napsal Rodríguez, který je ve funkci od roku 2021 a byl spojencem bývalého diktátora Nicoláse Madura. Je také bratrem současné prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové.
Venezuelská vláda propouštění politických vězňů oznámila už začátkem ledna. Bylo to několik dní poté, co americké síly 3. ledna bombardovaly Venezuelu, vtrhly do Caracasu a zajaly Madura a první dámu Cilii Floresovou. Následně pár unesly do New Yorku, kde dvojice čelí americkému obvinění z narkoterorismu.
Po Madurově únosu se stala prozatímní prezidentkou Rodríguezová, která předtím zastávala post viceprezidentky. Americký prezident Donald Trump označil jejich vzájemný vztah za velmi dobrý. Podle Bílého domu společně jednají především o přístupu USA k venezuelské ropě. Trump Venezuelu plánuje navštívit, neupřesnil ovšem kdy.
Zákon o amnestii poslanci budou znovu řešit příští týden
Na konci ledna Rodríguezová představila zákon o amnestii, který se má vztahovat na veškerá obvinění, která byla proti disidentům vznášena v průběhu 27 let vlády Madura a jeho předchůdce Huga Cháveze. Zákon minulý týden v parlamentu prošel prvním čtením, nicméně ve čtvrtek se poslanci neshodli kvůli spornému článku zákona, podle kterého lidé musí o udělení amnestie požádat soud. Poslanci by o zákonu měli opět jednat příští týden.
Podle nevládní organizace Foro Penal úřady od 8. ledna podmínečně propustily 431 politických vězňů, dalších 644 disidentů však stále zůstává ve věznicích.
Venezuelská vláda odmítá, že by v zemi byli političtí vězni, a tvrdí, že takto označovaní zadržovaní spáchali trestné činy jako podněcování k nenávisti, terorismus či vlastizrada. Ty Madurův autoritářský režim používal k pronásledování svých kritiků a opozičních politiků. Návrh zákona o amnestii se týká i těchto trestných činů.
