V únoru plánuje expertní panel Organizace spojených národů vydat první zprávu o dodávkách severokorejské munice do Ruska, kterou podle Kyjeva i Washingtonu Moskva nasazuje ve válce proti Ukrajině. Vývoz zbraní z KLDR zakazuje několik rezolucí Rady bezpečnosti, jíž je Moskva stálým členem. Důkazy o severokorejských zásilkách na ruský Dálný východ se množí od října minulého roku. Ty poslední dodala OSN Velká Británie tento týden.
Satelitní snímky britského ministerstva obrany mapují trasy tří ruských plavidel mezi Severní Koreou a Ruskem od září do prosince minulého roku. Jedno z nich, nákladní loď Maja 1, zachytily družice 12. listopadu v ruském přístavu Vostočnyj. O osm dní později už kotvila v severokorejském Rasonu, aby náklad vyložila 5. prosince v dalším ruském přístavu v Zálivu Petra Velikého, upozornil server The Guardian.
I když Londýn přiznává, že z fotografií není jasné, co lodě převážely, existuje vážné podezření, že šlo o dodávku severokorejských zbraní Rusku. To má podporovat i nedávná zpráva Washingtonu, podle které Moskva během masivního ostřelování na přelomu roku použila na Ukrajině i severokorejské rakety.
„Mezi Ruskem a Severní Koreou jsme svědky bezprecedentní úrovně spolupráce na vojenské úrovni,“ řekl pracovník Bílého domu Pranay Vaddi.
K tématu se vyjádřil i mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. „Naše informace ukazují, že Korejská lidově demokratická republika nedávno poskytla Rusku odpalovací zařízení balistických raket a několik balistických střel,“ dodal.
Zpráva jihokorejské kontrarozvědky
Úlomky jedné ze střel v okolí Charkova zkoumali ukrajinští specialisté. „Severokorejská střela je vyvinutá na základě (ruských) raket Iskander, proto jsou si tak podobné. Přikláníme se k verzi, že jde o raketu, kterou dodala Severní Korea,“ prohlásil mluvčí oblastního státního zástupce v Charkově Dmytro Chubenko.
Že právě přes speciální ekonomickou zónu Rason posílá Pchjongjang Moskvě munici, informovala už na konci loňského října jihokorejská kontrarozvědka. Jen od srpna do listopadu mělo jít podle Soulu o více než milion dělostřeleckých granátů.
„Hlavně poté, co ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil Pchjongjang 27. července v rámci oslav Dne vítězství, jsme zaregistrovali v oblasti více vlakových souprav,“ zdůraznil výzkumník korejského Institutu pro bezpečnostní strategie Čang Song-hak.
Oficiální návštěvy mezi Moskvou a Pchjongjangem
Kromě dodávek se množí i oficiální návštěvy mezi oběma zeměmi. Poté, co v září dorazil na východ Ruska severokorejský vůdce Kim Čong-un, se čeká, kdy se do Pchjongjangu vydá ruský vůdce Vladimir Putin. Pozvání zaznělo v Kremlu minulý týden od severokorejské ministryně zahraničí, s kterou se osobně setkal i Putin. Podle severokorejské státní tiskové agentury KCNA vyjádřil ruský vůdce ochotu navštívit Pchjongjang v nejbližší době, napsala agentura Reuters.
K vzájemným vztahům se vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Severní Korea je náš soused, náš nejbližší soused, náš partner, s kterým plánujeme rozvíjet partnerství ve všech oblastech. I v těch citlivých,“ řekl.
Podle Washingtonu potřebuje Kim Čong-un hlavně nové technologie na rozvoj severokorejského vesmírného programu i na výrobu ponorek s jaderným pohonem. První raketu se špionážní družicí vyslala KLDR na oběžnou dráhu v listopadu. Podle Soulu by se to bez ruské pomoci nepodařilo. V půlce ledna oznámil diktátorský režim otestování podvodních dronů s jadernými systémy.
