Kostel ustupuje těžbě. Švédové stěhují celé město

Ve švédském městě Kiruna začal přesun dřevěného kostela z 19. století, který patří k symbolickým památkám skandinávské země. Stavba vážící šest set tun se přemístí o necelých pět kilometrů, přesun potrvá dva dny. Důvodem je rozšíření těžby v největším podzemním dole na železnou rudu na světě.

Švédská těžební společnost LKAB strávila rok rozšiřováním silnice, po které je červeně natřený kostel převážen do nového centra města Kiruna. Kostel, který ohrožovalo sesedání půdy, je jednou z největších dřevěných staveb v zemi. Přemístění jej zachrání, odstraní ho však z místa, kde stál více než století, podotýká agentura Reuters.

„Kostel je v jistém smyslu duší Kiruny a je to bezpečné místo,“ řekla tamní farářka Lena Tjarnbergová s tím, že pro ni je událost radostná. „Ale myslím, že lidé také cítí smutek, protože musíme toto místo opustit,“ dodala. Předtím, než se dal kostel z roku 1912 do pohybu, mu farářka spolu s místním biskupem požehnala. Poté byla stavba naložena na obří pojízdné plošiny, které se mohou pohybovat maximální rychlostí pět set metrů v hodině.

„Je to historická událost, velká a velmi složitá operace, při které nemáme prostor pro chyby. Ale vše je pod kontrolou,“ informoval Stefan Holmblad Johansson, který je za přesun zodpovědný. Jeho klid odráží roky plánování, píše BBC. Už v polovině roku 2010 byly některé jiné budovy v Kiruně přesunuty na bezpečnější místo. Většina z nich byla zbourána a znovu postavena, některé památky ale byly přesunuty v nezměněném stavu.

Kromě kostela se podle LKAB musí přestěhovat přibližně tři tisíce domácností a asi šest tisíc lidí. Řada veřejných a komerčních budov se bourá, zatímco některé, včetně kostela, se přemísťují vcelku. Ostatní budovy se rozebírají a znovu staví v okolí nového centra města. Postaveny byly také stovky nových domů, obchodů a radnice.

Tradiční země Sámů

Pro mnoho příslušníků domorodé komunity Sámů, kteří v místě již tisíce let chovají soby, jsou ale pocity méně smíšené, radost z něj nemají, podotýká Reuters. Nutnost přesunu kostela kvůli rudě dle agentury ukazuje na mnohem širší změny, které s sebou přinesla expanze těžby.

„Tato oblast je tradiční zemí Sámů,“ řekl předseda tamní komunity Lars-Marcus Kuhmunen. „Oblast byla pastvinou a také zemí, kde se rodila mláďata sobů,“ dodává.

Pokud po tomto kroku budou pokračovat plány na další důl v blízkosti, přeruší to cestu mezi letními a zimními pastvinami sobů, což v budoucnu znemožní jejich chov, upozornil Kuhmunen. „Před padesáti lety můj pradědeček řekl, že důl zničí náš způsob života, náš chov sobů. A měl pravdu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...