Ve filipínských volbách zvítězili spojenci prezidenta Duterteho. Opozice se obává oslabení demokracie

Ve volbách do filipínského Senátu zvítězili podle neoficiálních výsledků spojenci prezidenta Rodriga Duterteho, jehož koalice získá drtivou většinu v horní komoře parlamentu. Vyplývá to z výsledku pondělního hlasování po sečtení asi 94 procent hlasů. Senát hrál přitom v poslední době klíčovou roli při blokování některých kontroverzních iniciativ prezidenta.

„Tyto volby daly Dutertemu naprostou svobodu pokračovat dále ve svém způsobu dosavadní vlády a dokončit transformaci národního politického systému,“ popsal pro agenturu AFP analytik Richard Heydarian. V pondělí se konaly i volby do sněmovny, kde ještě výsledky nejsou. Podle agentury Reuters si ale Duterte zřejmě většinu i v dolní komoře udrží.

Duterteho kritici se teď obávají, že díky většině v obou komorách parlamentu bude prezident moci snáze prosadit například svůj plán obnovení trestu smrti, který byl postaven mimo zákon v roce 2006, ale i snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 12 let či změny ústavy, které by umožnily další funkční období hlavy státu.

Podle současného znění ústavy se totiž Duterte o druhý prezidentský mandát ucházet nemůže. Oponenti proto tento krok vnímají jako snahu o posílení moci prezidenta a omezení svobody demokratických institucí na Filipínách.

Kampaň se zaměřila spíše na osobnost Duterteho než na volební program

„Popularita prezidenta a přenositelnost jeho popularity je neuvěřitelná, i přes všechny ty kontroverze,“ řekl agentuře Reuters politolog Edmund Tayao. Podle některých expertů se volební kampaň prezidentových spojenců, kteří kandidovali do Senátu, nezaměřovala ani tak na volební program, jako na Duterteho osobu a jeho vládnutí.

Filipínci v pondělí hlasovali o 12 ze 24 senátorů a podle předběžných výsledků zvolili devět Duterteho spojenců. Opozice tak bude mít v novém Senátu zřejmě jen čtyři senátory, z nichž senátorka Leila de Limaová je už dva roky ve vězení. Tato právnička bojující za lidská práva, která se netají kritikou krvavé protidrogové kampaně filipínského prezidenta, je viněna z korupce. Limaová obvinění odmítá jako politicky motivovaná.

„Věděli jsme, že nemáme vítězství jisté, budeme ale pokračovat v našem boji za spravedlnost a lepší budoucnost našeho lidu,“ řekl současný opoziční senátor Francis Pangilinan. 

Funkční období filipínských senátorů trvá šest let a historicky mají větší nezávislost než jejich kolegové z dolní komory. K pondělním volbám se registrovalo 62 milionů Filipínců, kteří kromě poloviny Senátu volili i celou Sněmovnu reprezentantů, která má přes 240 členů, a místní samosprávu. Oficiální výsledky se očekávají příští týden.

Volby na Filipínách často provází násilí

Volby provázelo několik násilných incidentů, při nichž zahynulo nejméně dvacet lidí a dalších 24 utrpělo zranění. Podle britského deníku The Guardian bývá násilí při volebních kláních na Filipínách častým jevem.

Nynější volby byly považovány za referendum o vládě prezidenta Duterteho v polovině jeho šestiletého mandátu. Duterte vyhrál volby v roce 2016 mimo jiné díky slibu vymýtit v zemi ilegální obchod s drogami. Jeho protidrogová kampaň ale vyvolala kritiku ze strany Západu i mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na mimosoudní zabíjení. Jeho obětí se stávají převážně drobní překupníci či narkomani. Protidrogové tažení Duterteho vlády si vyžádalo za tři roky na pět tisíc obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...