Varšava nevidí smysl v dalším jednání o Turówu, řekl náměstek polského ministra zahraničí

Polské úřady nyní nevidí smysl pokračovat v jednáních s českou stranou o sporu kolem provozu uhelného Dolu Turów. V polské televizi to řekl náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz. Obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nemá zájem dohodu dotáhnout do konce, přičemž pohrozil negativním dopadem na dvoustranné vztahy. Mluvčí polského ministerstva životního prostředí prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu. Podle dřívějšího vyjádření české strany je smlouva o urovnání sporu připravená, pro Prahu je ale nepřijatelné, aby ji Polsko mohlo po dvou letech vypovědět, jak Varšava požaduje.

„V tuto chvíli nevidíme smysl v dalších jednáních s Českem ohledně Dolu Turów, protože nepřinášejí žádný pozitivní efekt,“ řekl Przydacz. Podle něj Polsko „udělalo naprosto vše pro to, aby vypracovalo dobrou dohodu,“ a návrh Varšavy byl „nakonec velmi dobrý z finančního i právního hlediska“.

„Ale v určitém okamžiku naši vyjednávači dospěli k závěru, že česká strana z politických důvodů – pravděpodobně vnitropolitických – nemá zájem tuto dohodu dokončit,“ dodal.

Na otázku, zda Polsko počká na parlamentní volby v České republice a poté obnoví jednání, odpověděl, že nyní žádný smysl v pokračování nevidí. „Je to škoda, protože obyvatelé Libereckého kraje by mohli dostat padesát milionů eur na rozvoj svého území. Bohužel kvůli takovým, a ne jiným rozhodnutím české vlády tyto peníze v této fázi nebudou k dispozici,“ řekl představitel polské diplomacie.

„Pokud Češi nevidí možnost dohody, bude to mít zjevně negativní dopad na stav polsko-českých vztahů. Protože, přiznejme si to, z našeho pohledu tato záležitost silně podkopává důvěru v naše dobré sousedské vztahy,“ prohlásil Przydacz.

Mluvčí polského ministerstva životního prostředí Aleksander Brzózka prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu, „dokud se postoje na druhé straně nezmění“.

Spor o délku platnosti dohody

Česká strana podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (SLK) a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) zásadně nesouhlasí s tím, aby smlouva s Polskem trvala pouze dva roky. Varšava by podle nich měla poskytnout záruky na celou dobu těžby, která má trvat dvaadvacet let. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je přitom smlouva jinak připravená natolik, že ji lze podepsat.

Polská diplomacie tvrdí, že návrh smlouvy počítá s platností na dvaadvacet let, nicméně obsahuje možnost jejího ukončení po dvou letech v případě jejího zneužití jednou ze smluvních stran.

Podle polského ministerstva zahraničí je takový požadavek v mezinárodních dohodách mezi partnery „absolutním standardem“, řekl náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński. „Odpovědný vyjednavač nemůže svou zemi svazovat třicetiletou smlouvou bez možnosti ji vypovědět, aniž by věděl, zda se druhá strana nebude chovat v budoucnu nečestně,“ dodal podle listu Gazeta Wyborcza.

MZV: Česko bylo při jednání o Turówu konstruktivní

Česká strana byla při jednání o provozu uhelného dolu Turów po celou dobu konstruktivní a aktivně přinášela návrhy řešení, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Podle Černínského paláce byla smlouva téměř finalizována a právně vyčištěný text připraven.

„V mezinárodním právu není neobvyklé, pokud se chrání nějaký specifický zájem, že je možnost výpovědi vázána na dlouhou dobu (příkladem jsou smlouvy z oblasti investic). Pro Česko není akceptovatelné, když polská strana v závěru jednání přišla s požadavkem možnosti výpovědi po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení probíhat ještě dalších 23 let,“ sdělila mluvčí resortu Eva Davidová.

Česká strana je podle ní stále připravena jednat a věří v dohodu. „Co se týče mediálních reakcí v Polsku, vnímáme je jako vzkazy polské veřejnosti a součást vnitropolitického soupeření. Hlavním záměrem české diplomacie i ministerstva životního prostředí bylo vždy chránit zájmy českých občanů žijících v blízkosti hnědouhelného dolu Turów a zejména jejich právo na přístup k vodě,“ dodala Davidová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...