Válka těžce dopadá na děti. Sirotci jsou vlečeni do Ruska, ukrajinské školy čelí bombardování

Smrt čtyřleté Lizy Dmytrijevové po ruském ostřelování města Vinnycja se stala dalším z tragických symbolů války na Ukrajině, utrpení těch nejmenších ale pokračuje dál. Podle Ukrajinců Rusové vydávají nelegální deportace ukrajinských dětí (často sirotků) na území Ruské federace za jejich záchranu a vysvobození.

Kancelář generálního prokurátora ve středu na Twitteru oznámila, že během války bylo na Ukrajině zabito 353 dětí, z toho jich bylo 679 zraněno. Nejvyšší počet dětských obětí připadá na oblasti Doněcku, Charkova a Kyjeva. Ukrajinských uprchlíků je celkově přes 5,9 milionu, z toho jsou podle UNICEFU dva miliony děti.

Stále intenzivněji se mluví i o únosech; Moskva nuceně deportovala z Doněcké oblasti 108 sirotků ve věku mezi pěti až šestnácti lety, aby je dala k adopci ruským rodinám. Na Facebooku to v úterý uvedl ukrajinský ombudsman, podle nějž děti dostávají ve zrychleném řízení ruské občanství. Server Ukrajinska Pravda píše o tom, že děti se nejdříve dostávají do Moskvy a pak jsou relokovány do dalších oblastí. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden obvinil Moskvu z deportace několika set tisíc dětí. Americká vláda hovoří o počtu 260 tisíc deportovaných dětí. Podle Zelenského se nucené přesuny týkají až dvou milionů Ukrajinců.

„Všechny deportované připraví o možnost spojení, odeberou jim dokumenty, zastrašují je a snaží se je odvézt do vzdálených končin Ruska, aby jim co nejvíce ztížili návrat domů do vlasti,“ sdělil. Podle Moskvy nejsou tato tvrzení pravdivá. Ukrajina připravuje veřejně přístupnou online databázi, která by v hledání dětí měla pomoci. Několik desítek sirotků se již prý podařilo vrátit do vlasti. 

Co se děje ve filtračních táborech

Hlava Záporožské oblasti Oleksandr Staruch ve středu sdělil, že z oblasti ruské síly unesly kolem čtyř stovek lidí. Má jít o jako o civilisty, tak zaměstnance místní jaderné elektrárny i představitele místní správy.

Report amerického tamního ministerstva zahraničí o obchodování s lidmi zmiňuje hlášení o tom, že Ruskem vedené síly nutí tisíce Ukrajinců, včetně dětí, procházet takzvanými filtračními tábory. Tam jim podle těchto zpráv zabavují doklady, nutí je přijímat ruské pasy a poté jsou převáženi do odlehlých oblastí Ruska. Muži mají být vyslýcháni obzvlášť důkladně kvůli možnému napojení na ozbrojené složky Ukrajiny, mluví se o násilí a ponižování.

Právě o filtračních centrech mluvil v úterý i ukrajinský starosta okupovaného Mariupolu Vadym Bojčenko. V okupovaném městě a jeho blízkém okolí v takových táborech podle něj drží okupanti dál přes deset tisíc místních obyvatel. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již dříve požadoval, aby Rusko do táborů vpustilo nezávislé pozorovatele.

„Nezákonný přesun a deportace chráněných osob je závažným porušením čtvrté ženevské konvence o ochraně civilistů a je válečným zločinem,“ řekl Blinken, podle nějž jsou důkazy, že Rusko zadržuje nebo nechává zmizet tisíce ukrajinských civilistů, kteří neprojdou takzvanou filtrací. Objevily se také zprávy o tom, že na mnoho Ukrajinců čekaly v Rusku štáby televizí, které jejich příjezd prezentovaly jako humanitární snahu.

Dětští vojáci a lidské štíty

Ve zmíněném reportu se mluví i o dětských vojácích a státem (tedy Ruskem) sponzorovaném obchodu s lidmi. Spojené státy podle agentury Reuters aktuálně zařadily Ruskou federaci na seznam zemí, které vykazují „politiku či vzorce“ obchodování s lidmi, nucené práce nebo jejichž ozbrojené složky či vládou podporované ozbrojené skupiny rekrutují nebo využívají dětské vojáky. Po ruské invazi média upozornila na nové nepodložené zprávy o tom, že ruské síly používají děti jako lidské štíty.

Rusko se v nové sekci „Státem sponzorovaného obchodování s lidmi“ nachází společně například s Afghánistánem, Barmou, Kubou, Íránem, Severní Koreou nebo Sýrií. Zpráva rovněž obsahuje samostatný seznam 12 zemí, které podle USA zaměstnávají nebo rekrutují dětské vojáky. Rusko figuruje i na této listině.

„Miliony Ukrajinců musely uprchnout ze svých domovů. Někteří opustili zemi úplně, většina jen s tím, co mohli pobrat. To je činí velmi zranitelnými vůči vykořisťování,“ uvedl ministr zahraničí USA Blinken při představování materiálu. Ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o komentář k obviněním v americké zprávě zatím nereagovalo, podotkl Reuters.

Zničené školy

Konflikt dopadá i na školní docházku. Náměstek ukrajinského ministra školství Andrij Vitrenko v úterý v Praze prohlásil, že na Ukrajině bylo během ruské agrese bombardováním poškozeno dva tisíce vzdělávacích zařízení, dvě stě bylo zcela zničeno. Chybí také personální zázemí i infrastruktura, počet dětí zapsaných do škol dramaticky poklesl.

Nový školní rok podle Vitrenka zahájí na Ukrajině školáci v prezenční i distanční formě výuky. Prezenční bude tam, kde to bude z bezpečnostního hlediska možné, tam kde ne, bude on-line výuka. Bude dosažitelná i pro Ukrajince žijící v Česku, k tomu účelu byla na Ukrajině zřízena on-line výuka pro děti žijící v zahraničí. Vitrenko také zdůraznil, že Ukrajina považuje děti, které odešly kvůli válce do zahraničí, za vysídlené pouze dočasně, počítá s tím, že se vrátí, až to bude možné.

Válka se promítá i do chodu ukrajinských sirotčinců. Chybí zde personál, zdroje, ale třeba i hračky, jak informuje web BBC z jedné takové instituce, kam bylo přemístěno 40 dětí z Doněcké oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...