V Rusku je realita zaměněna s propagandou a chybí úcta k lidské důstojnosti, míní rusista Glanc

Nahrávám video

Demokratizace Ruska teď není možná, tamní obyvatelé přistoupili na to, že žádná pravda neexistuje, i když třeba propagandě nevěří, řekl rusista z Curyšské univerzity Tomáš Glanc v Interview ČT24. V zemi chybí úcta k jedinci a životu a režim mrhá bohatstvím a lidským potenciálem, a i když ekonomický kolaps není reálný, sílí hlasy, že kremelský režim směřuje k zániku, komentuje.

Od vzpoury Jevgenije Prigožina a jeho Wagnerovy skupiny uplynul více jak týden a ruská propaganda se incidentu pokouší využít ve svůj prospěch, přibližuje Glanc. Ruský establishment prohlásil, že „ruský lid“ má být semknutý jako nikdy. „Připomíná to ‚krásnou‘ rétoriku naší československé normalizace po okupaci v roce 1968,“ komentuje rusista.

Jde podle něj o další důkaz, že v Rusku je realita zaměněna s propagandou. To má být výsledkem nepsaného kontraktu mezi Kremlem a veřejností, který vznikal v uplynulých dvaceti letech. V této době se životní úroveň trochu zvyšovala a režim dával jasně najevo, že plést se do politiky je nežádoucí. Tedy pokud se Rusové nebudou projevovat občansky, například zajímat se o to, kam mizí ruské bohatství, mají se dočkat kýžené stability, popisuje Glanc.

Ruská společnost tak reagovala mimo jiné na bouřlivá devadesátá léta, která kromě svobody slova a nebývalého provázání ruské společnosti a kultury se zbytkem světa přinesla také drastické projevy. „Bída byla v některých místech opravdu radikální a kriminalita byla dost neřízená a nekontrolovaná,“ připomíná expert. Připomněl slova spisovatele Vladimira Sorokina, který v květnu v Praze řekl, že Rusům se v devadesátých letech nepodařilo pohřbít monstrum totality a nynější režim z něj udělal zombie, která chce zničit svět.

Apatická ruská společnost

Značnou část společnosti propaganda nijak nezneklidňuje, podotýká Glanc, už dávno je zvyklá, že všechna politická prohlášení jsou produktem propagandy a mají nějaký účel. Rusista připomíná, že detailní filmy o impozantních palácích ruských elit, jež vyrostly kvůli korupci a rozkrádání veřejných peněz, viděly v Rusku desítky milionů lidí, přesto režim a společnost existují v harmonii.

„Lidé přistoupili, to mi připadá skoro nejnebezpečnější, na to, co se jim po léta vnucuje, že totiž nakonec neexistuje žádná pravda,“ upozorňuje Glanc.

Zároveň dodává, že závoj propagandy není neproniknutelný, a kdyby za něj veřejnost nahlédnout chtěla, může. Přesto je podle rusisty režimní propaganda sofistikovaná a schopná a televizní pořady sledují i ti, kteří kremelské linii nevěří. Ti se v jistém smyslu baví tím, jak přední figury propagandy vyhrožují Evropě, či co říkají o ukrajinských dětech, podotýká Glanc.

V Rusku chybí úcta k lidské důstojnosti, zmiňuje také. Způsob, jakým se tam od dětství zachází s jednotlivcem, je proti Evropě odlišný a společnost v důsledku nešokuje, že na Ukrajině denně umírají stovky Rusů i Ukrajinců, přestože to všichni dobře vědí, upozorňuje. Když Prigožin prohlásil, že záminky pro invazi byly vylhané, režim reagoval tak, že mu vrátil zabavené peníze a dal signál, že Prigožin je pod naprostou kontrolou, dodal.

Ekonomický kolaps je těžko představitelný

Na demokratizaci Ruska je podle něj v současné situaci pozdě. „Existují hlasy zevnitř Ruska, ale i od analytiků, pozorovatelů, které mluví o tom, že vývoj směřuje ke konci systému,“ připouští analytik s tím, že například dle spisovatele Borise Akunina je kremelský režim odsouzen k zániku, válka je prohraná a otázkou zůstává jen to, jak dlouho to bude trvat a jakou cenu Ukrajina a Rusko zaplatí.

Podobně mluví i zkušení analytici, zdůrazňuje Glanc a zmiňuje předního amerického komentátora Fareeda Zakariu. Ten hovoří o tom, že Rusko neprohrává pouze válku, ale celé 21. století – místo modernizace, digitalizace a otevírání společnosti táhne Moskva proti homosexualitě, utrácí obrovské zdroje na výrobu zbraní a mrhá lidským potenciálem.

Evropa se domnívala, že tvrdé sankce rychle vyčerpají ruskou ekonomiku a země tak nebude schopná vést rozsáhlou válku, taková idea ale byla iluzí, říká Glanc. Moskva sankce obchází a ilegálně importuje. „Ekonomický kolaps je těžko představitelný, ačkoliv ruská ekonomika neprosperuje a příjmy obyvatelstva i státních kartelů se snižují. Pořád jsou ale dost velké, aby Rusko mohlo vést válku,“ uzavírá rusista z Curyšské univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 8 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 9 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...