V Rusku je realita zaměněna s propagandou a chybí úcta k lidské důstojnosti, míní rusista Glanc

Nahrávám video
Interview ČT24: Rusista Tomáš Glanc
Zdroj: ČT24

Demokratizace Ruska teď není možná, tamní obyvatelé přistoupili na to, že žádná pravda neexistuje, i když třeba propagandě nevěří, řekl rusista z Curyšské univerzity Tomáš Glanc v Interview ČT24. V zemi chybí úcta k jedinci a životu a režim mrhá bohatstvím a lidským potenciálem, a i když ekonomický kolaps není reálný, sílí hlasy, že kremelský režim směřuje k zániku, komentuje.

Od vzpoury Jevgenije Prigožina a jeho Wagnerovy skupiny uplynul více jak týden a ruská propaganda se incidentu pokouší využít ve svůj prospěch, přibližuje Glanc. Ruský establishment prohlásil, že „ruský lid“ má být semknutý jako nikdy. „Připomíná to ‚krásnou‘ rétoriku naší československé normalizace po okupaci v roce 1968,“ komentuje rusista.

Jde podle něj o další důkaz, že v Rusku je realita zaměněna s propagandou. To má být výsledkem nepsaného kontraktu mezi Kremlem a veřejností, který vznikal v uplynulých dvaceti letech. V této době se životní úroveň trochu zvyšovala a režim dával jasně najevo, že plést se do politiky je nežádoucí. Tedy pokud se Rusové nebudou projevovat občansky, například zajímat se o to, kam mizí ruské bohatství, mají se dočkat kýžené stability, popisuje Glanc.

Ruská společnost tak reagovala mimo jiné na bouřlivá devadesátá léta, která kromě svobody slova a nebývalého provázání ruské společnosti a kultury se zbytkem světa přinesla také drastické projevy. „Bída byla v některých místech opravdu radikální a kriminalita byla dost neřízená a nekontrolovaná,“ připomíná expert. Připomněl slova spisovatele Vladimira Sorokina, který v květnu v Praze řekl, že Rusům se v devadesátých letech nepodařilo pohřbít monstrum totality a nynější režim z něj udělal zombie, která chce zničit svět.

Apatická ruská společnost

Značnou část společnosti propaganda nijak nezneklidňuje, podotýká Glanc, už dávno je zvyklá, že všechna politická prohlášení jsou produktem propagandy a mají nějaký účel. Rusista připomíná, že detailní filmy o impozantních palácích ruských elit, jež vyrostly kvůli korupci a rozkrádání veřejných peněz, viděly v Rusku desítky milionů lidí, přesto režim a společnost existují v harmonii.

„Lidé přistoupili, to mi připadá skoro nejnebezpečnější, na to, co se jim po léta vnucuje, že totiž nakonec neexistuje žádná pravda,“ upozorňuje Glanc.

Zároveň dodává, že závoj propagandy není neproniknutelný, a kdyby za něj veřejnost nahlédnout chtěla, může. Přesto je podle rusisty režimní propaganda sofistikovaná a schopná a televizní pořady sledují i ti, kteří kremelské linii nevěří. Ti se v jistém smyslu baví tím, jak přední figury propagandy vyhrožují Evropě, či co říkají o ukrajinských dětech, podotýká Glanc.

V Rusku chybí úcta k lidské důstojnosti, zmiňuje také. Způsob, jakým se tam od dětství zachází s jednotlivcem, je proti Evropě odlišný a společnost v důsledku nešokuje, že na Ukrajině denně umírají stovky Rusů i Ukrajinců, přestože to všichni dobře vědí, upozorňuje. Když Prigožin prohlásil, že záminky pro invazi byly vylhané, režim reagoval tak, že mu vrátil zabavené peníze a dal signál, že Prigožin je pod naprostou kontrolou, dodal.

Ekonomický kolaps je těžko představitelný

Na demokratizaci Ruska je podle něj v současné situaci pozdě. „Existují hlasy zevnitř Ruska, ale i od analytiků, pozorovatelů, které mluví o tom, že vývoj směřuje ke konci systému,“ připouští analytik s tím, že například dle spisovatele Borise Akunina je kremelský režim odsouzen k zániku, válka je prohraná a otázkou zůstává jen to, jak dlouho to bude trvat a jakou cenu Ukrajina a Rusko zaplatí.

Podobně mluví i zkušení analytici, zdůrazňuje Glanc a zmiňuje předního amerického komentátora Fareeda Zakariu. Ten hovoří o tom, že Rusko neprohrává pouze válku, ale celé 21. století – místo modernizace, digitalizace a otevírání společnosti táhne Moskva proti homosexualitě, utrácí obrovské zdroje na výrobu zbraní a mrhá lidským potenciálem.

Evropa se domnívala, že tvrdé sankce rychle vyčerpají ruskou ekonomiku a země tak nebude schopná vést rozsáhlou válku, taková idea ale byla iluzí, říká Glanc. Moskva sankce obchází a ilegálně importuje. „Ekonomický kolaps je těžko představitelný, ačkoliv ruská ekonomika neprosperuje a příjmy obyvatelstva i státních kartelů se snižují. Pořád jsou ale dost velké, aby Rusko mohlo vést válku,“ uzavírá rusista z Curyšské univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...