Vojenská kontrarozvědka (SKW) v Polsku v úterý kvůli podezření ze špionáže pro Rusko zadržela pracovníka polského ministerstva obrany. S odvoláním na své zdroje o tom informoval portál Onet. Informaci potvrdil resort obrany, nespecifikoval ale, s jakou zahraniční tajnou službou muž údajně spolupracoval. V Německu a Řecku také došlo k zadržení dvojice mužů, kteří se prý pokusili poškodit lodě určené pro německé námořnictvo.
Mluvčí ministra odpovědného za tajné služby Jacek Dobrzyński později řekl, že SKW o podezřelém „získala silné informace, které potvrzují, že zrazoval Polsko, Poláky a špehoval ve prospěch cizí tajné služby“. Šlo o civilního zaměstnance, nikoliv vojáka. Případ vyšetřuje vojenská prokuratura.
Zaměstnanec, kterého příslušníci kontrarozvědky zadrželi krátce po příchodu do úřadu, působil na střední pozici v odboru strategie a plánování. Onet.pl uvedl, že jde o šedesátníka, který na ministerstvu pracoval na různých pozicích od devadesátých let. Kontrarozvědka považuje zákrok za výrazný úspěch a za výsledek několikaměsíční práce, při které jeho jednání zdokumentovala a zanalyzovala.
Dobrzyński připomněl, že soud ve východopolském městě Zamość v úterý poslal na tři a půl roku do vězení muže, který dával najevo ochotu spolupracovat s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Tento muž pro GRU připravoval informace, které jí měly pomoci s atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Polská policie jej zadržela předloni na jaře.
Německá prokuratura zase v úterý obvinila z pokusu o sabotáž 37letého Rumuna a 54letého Řeka. Už v loňském roce se podle ní pokusili poškodit několik lodí v hamburských loděnicích, kde oba pracovali. Podle bulvárního listu Bild muži nasypali kamení do motoru jedné z korvet, probodali přívod pitné vody, odstranili kryty palivových nádrží a deaktivovali pojistky. Podle prokuratury se na vše včas přišlo, a poškození lodí se tak podařilo zabránit.
Pokud by nikdo zásahy neodhalil, hrozilo by masivní poškození plavidel a „byla by ohrožena bezpečnost Spolkové republiky Německo a akceschopnost jednotky“. Korvety, kterých se pokus o sabotáž týkal, jsou podle německé armády lodě určené k monitorování moře v blízkosti pobřeží.
Spolupráce Němců, Rumunů a Řeků
Zásah koordinovala agentura EU pro justiční spolupráci (Eurojust). Podíleli se na něm policisté a státní zastupitelství v Německu, Rumunsku a Řecku, ve dvou posledních jmenovaných zemích policie prohledala byty podezřelých.
Agentura DPA připomněla, že loni v únoru inspektor námořnictva Jan Christian Kaack uvedl, že sabotéři poškodili v několika případech v Německu válečné lodě. Podle něj následně přijaly loděnice nová bezpečnostní opatření. Stanice WDR, NDR a list Süddeutsche Zeitung tehdy s odvoláním na své zdroje uvedly, že cílem sabotáže byla mimo jiné korveta Emden, kterou postavila v hamburských loděnicích pro německé námořnictvo společnost Blohm+Voss. Loď tehdy ještě ale armáda nepřebrala. Mluvčí generálního státního zastupitelství nicméně v úterý DPA řekla, že případ lodi Emden její úřad vyšetřuje, aktuální kauza se nicméně týká poškození jiné korvety.
Není jasné, zda u mužů existuje spojitost na Rusko tak jako u polského špeha. Německé tajné služby i služby jiných evropských zemí však dlouhodobě varují před vysokou intenzitou činnosti ruských zpravodajců v Evropě a také před diverzními aktivitami Moskvy, které se týkají špionáží i sabotáží. Podle tajných služeb to souvisí s evropskou podporou Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Moskva zmíněná obvinění odmítá.
Novým vzorcem je přitom využívání takzvaných low level agentů, tedy osob, které nejsou zpravodajsky školené, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním akcím.
