V okupovaných částech Ukrajiny se konají „referenda“ o připojení k Moskvě, Rusové podle Kyjeva nutí obyvatele k účasti

Nahrávám video

V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Pseudoreferenda se konají až do úterý v „Doněcké lidové republice (DNR)“ a „Luhanské lidové republice (LNR)“, samozvaných pseudostátních útvarech, které v roce 2014 vyhlásily Ruskem koordinované síly a Moskva je těsně před začátkem letošní plnohodnotné pozemní invaze uznala. Konají se i v částech Záporožské a Chersonské oblasti okupovaných ruskou armádou. Okupanti do nich „začlenili“ i části dalších oblastí, které nyní drží.

V regionech ovládaných organizacemi DNR a LNR mají hlasovací lístky podle médií jedinou otázku – zda se začlenit do Ruské federace, na kterou je možné odpovědět ano, nebo ne. V Chersonské a Záporožské oblasti se žádá odpověď na tři dotazy – zda je hlasující pro odtržení od Ukrajiny, pro vytvoření nezávislého státu a pro připojení k Ruské federaci.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která sleduje průběh voleb, uvedla, že výsledky nynějších hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože jsou v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem a konají se v oblastech, kde není bezpečno. Značná část obyvatel těchto území navíc kvůli válce uprchla a ti, kteří zůstali a vystupují proti ruské okupaci, jsou podle dostupných zpráv trestáni.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) připomnělo, že Moskva už léta vydává ukrajinským občanům žijícím na územích pod nadvládou organizací DNR a LNR ruské pasy. Od února Kreml podle západních odhadů deportoval do Ruska asi 1,6 milionu ukrajinských občanů a zároveň na ukrajinské území dopravil autobusy ruské občany. Moskva rovněž zachytila osobní a biometrické údaje statisíců Ukrajinců v takzvaných „filtračních táborech“, což podle odborníků otevírá prostor pro manipulaci s hlasovacími lístky.

Rusko má za sebou jen malou historii svobodných a spravedlivých voleb, naopak běžně se v nich například falšují hlasovací lístky a voliči jsou zastrašováni, poznamenala RFE/RL.

Ukrajinské úřady: Okupanti nutí obyvatele k účasti

První čtyři dny budou členové „volebních komisí“ navštěvovat domácnosti místních obyvatel, popsal nezávislý server Meduza a ruskojazyčný web stanice BBC. Poslední den budou podle nich otevřené také volební místnosti. Okupační úřady to zdůvodňují údajnou obavou o bezpečnost obyvatel, z nichž mnozí budou muset volit v osadách nacházejících se u frontové linie. Podle ukrajinských úřadů i snímků v ruských médiích ale chodí úředníci okupační správy od dveří ke dveřím s přenosnými volebními urnami, aby přiměli lidi hlasovat.

„Podle dostupných informací vytvářejí okupanti ozbrojené skupiny, které obcházejí domy a nutí lidi k účasti na pseudoreferendu,“ uvedl šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Lidé jsou podle něj nuceni vyplňovat „kusy papíru“ bez soukromí v kuchyních a na dvorech obytných domů, přičemž města jsou uzavřena, aby nemohli odejít a vyhnout se hlasování.

Ve městě Starobilsk okupační úřady až do úterý zakázaly obyvatelům opustit město a vyslaly ozbrojené skupiny, které prohledávaly domy a nutily lidi, aby se zúčastnili referenda, sdělil Hajdaj. V některých firmách podle něj „ti, kteří se hlasování nezúčastní, budou automaticky propuštěni z práce“. 

„Teď by bylo pro obyvatele Chersonu nejlepší neotevírat dveře,“ uvedl na platformě Telegram Jurij Sobolevskyj, ukrajinský místopředseda Chersonské oblastní rady. 

Z centra Melitopolu v okupované části Záporožské oblasti byl v pátek ráno hlášen výbuch. Starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vůči Kyjevu, na Telegramu uvedl, že „lidé se bojí vycházet z domu“. „Takový strach se okupantům hodí – potřebují, aby všichni zticha seděli doma,“ sdělil.

Také poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko podle stanice CNN obvinil proruské síly z využívání nátlakových taktik. „Hlavním prostředkem je podomní agitace,“ napsal na sociální síti telegram Andrjuščenko. „Komise se skládá ze dvou lidí s volební urnou a hlasovacími lístky a dvou ozbrojených mužů,“ uvedl. „Klepou na dveře bytů/domů, nutí sousedy, aby přiměli lidi přijít ke komisi. Nátlak, nátlak a ještě větší nátlak. Ve skutečnosti nabízejí říci ,ano‘ nebo ,ne‘ přímo do hlavně pistole,“ tvrdí poradce starosty.

Starosta Melitopolu: Okupanti točili ve městě propagandistická videa o „podpoře“ anexe

Ukrajinská agentura Unian mezitím napsala, že do Melitopolu okupační úřady přivezly dav z poloostrova Krym, který Moskva nelegálně anektovala už v roce 2014, aby natočil propagandistické klipy o údajné podpoře obyvatelstva „referenda“ o připojení k Rusku.

Odkázala se přitom na exilového starostu Fedorova, podle něhož okupanti před několika dny natočili reportáž, v níž lidé v ulicích vyjadřovali podporu Rusku – mluvili však s přízvukem a nebyli prý z Melitopolu.

Kromě toho se podle Fedorova objevují první zprávy o tom, že obyvatelé Melitopolu úředníkům obcházejícím byty neotevírají a nereagují na jejich výzvy. „Můžeme tak potvrdit, že toto referendum je podvod,“ uvedl Fedorov. 

„Místním obyvatelům jsou slibovány peněžní odměny a vybavení domácnosti za poskytnutí pasových údajů a získání občanství Ruské federace,“ uvedl v pátek podle The Guardian také tajemník záporožské městské rady Anatolij Kurtev. 

Okupanti: Donbas je Rusko

Šéf organizace DNR Denis Pušilin označil falešné referendum za „vyvrcholení naší společné těžké cesty“. Podle agentury TASS poděkoval všem „za jejich odvahu, nezničitelnou statečnost a víru v naši velkou vlast“. „Hlas každého z vás potvrdí pravdu: Donbas je Rusko,“ dodal.

„Jako hlava republiky na základě výsledků referenda požádám ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zvážil otázku našeho připojení k Ruské federaci v souladu s postupem stanoveným ruskými zákony,“ řekl v ruské státní televizi šéf organizace LNR Leonid Pasečnik.

Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin vzkázal obyvatelům Moskvou okupovaných území, aby „hlasovali svobodně a ničeho se nebáli“. „Rozhodněte se stát se součástí Ruské federace, my vás podpoříme.“

Záminka pro anexi

Hlasování se koná na asi patnácti procentech ukrajinského území. Očekává se, že údajné výsledky budou ve prospěch připojení k Rusku. Podle vlády v Kyjevě chce Kreml výsledky využít k tomu, aby doložil údajnou podporu mezi lidmi k odtržení těchto území od Ukrajiny a využilo je jako záminku k anexi.

Podobně to udělal v roce 2014 na Krymu. Mezinárodní společenství anexi tohoto ukrajinského poloostrova neuznalo.

Ukrajinské úřady také poukazují na to, že pokud Rusko oblasti, kde se pseudoreferenda konají, prohlásí za součást svého území, může ukrajinskou snahu je osvobodit označit za útok na své území. „Pak budou moci bojovat bez jakýchkoliv omezení,“ řekl k tomu ukrajinský šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...