V kauze Jána Kuciaka se před soudem přiznal vykonavatel vraždy. Kočner vinu odmítá

Nahrávám video
Události: Na Slovensku začal nejsledovanější proces v jeho porevoluční historii
Zdroj: ČT24

Miroslav Marček obžalovaný z vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové se v pondělí před soudem přiznal k činu. Ostatní tři obžalovaní vinu odmítli nebo se nevyjádřili. Obhájci mluví o nezákonné či nedůvodné obžalobě. Chladnokrevná vražda dvou mladých lidí vyvolala v zemi mohutné protivládní demonstrace, v jejichž důsledku podal demisi premiér Robert Fico. V případě prokázání viny hrozí obžalovaným v čele s kontroverzním podnikatelem Mariánem Kočnerem doživotí.

Marček u soudu popsal, jak v únoru 2018 novináře Kuciaka a jeho partnerku zastřelil. Řekl, že vstoupil do dvora domu a čekal v letní kuchyni, až Kuciak přijde domů.

„Poté se spolu vrátili pan Kuciak i paní Kušnírová. Chvíli jsem čekal, dokud se nenaskytne vhodná příležitost. Ta se naskytla, když slečna Kušnírová šla na toaletu. Zaklepal jsem na dveře. Otevřel pan Kuciak, jeho jsem zasáhl do hrudi. Naneštěstí jsem uviděl, že je tam ještě jedna osoba. Ona (Kušnírová) vběhla do kuchyně, já jsem šel za ní a tam jsem zasáhl i ji,“ uvedl Marček. Dodal, že vraždu chtěl uskutečnit již 19. února, ale Kuciak nebyl v domě sám.

Marček také později řekl, že vzhledem k tomu, že na sobě při činu neměl kuklu, tak mu nezbylo nic jiného než zastřelit na místě i Kušnírovou. Na obhlídce terénu byli společně s Tomášem Szabóem během února 2018 sedmkrát, přičemž při posledních dvou návštěvách už měl Marček u sebe zbraň, to znamená, že byl připravený vraždit.

„Marček vypověděl, že mu bylo divné, jak podrobné informace měli obžalovaní o Kuciakovi. Část odměny za vraždu Marček použil ke splacení dluhů. Při domovní prohlídce údajně odevzdal čtyři tisíce eur,“ uvedla z místa redaktorka a moderátorka ČT Daniela Písařovicová.

Podle Marčeka měl být Kuciak původně unesen a zavražděn tak, aby ho nikdo nenašel. To ale označil za nereálné. Hovořil také o tom, jak upravil vražednou zbraň a náboje, a řekl, že objednávku na Kuciakovu vraždu dostal na konci roku 2017.

Při své výpovědi u soudu se také Marček omluvil rodinám zavražděných. „Nic nedokáže nahradit to, co jsme vám vzali,“ vzkázal jim.

Kočner se přiznal jen k nedovolenému ozbrojování

Marčekovo přiznání znamená, že v jeho případě nebude probíhat běžné dokazování a líčení se omezí pouze na stanovení trestu. „Viděl, že důkazy jsou tak silné, že z toho stejně nevyjde,“ okomentoval Marčekovo rozhodnutí slovenský novinář Martin Šimečka. „Je dobře, že to udělal, protože tím ten proces dostane větší šanci, aby byl dotažen do konce.“

Marián Kočner a Alena Zsuzsová, na rozdíl od Marčeka, svou vinu v pondělí u soudu odmítli. Kočner přiznal pouze vinu v části obžaloby týkající se nedovoleného ozbrojování. Podle prokuratury bez povolení přechovával 60 kusů nábojů v rodinném domě své bývalé manželky, které tam policie našla při razii v roce 2018. Za to lze podle slovenského zákona uložit trest až pět let vězení.

Obhájci Kočnera a Zsuzsové označili obžaloby za nezákonné či nedůvodné. Zpochybnili rovněž věrohodnost Zoltána Andruskóa, který při vyšetřování s policií spolupracoval. Obhájkyně Zsuzsové uvedla, že celá kauza je mediální a štvavá kampaň vůči její klientce.

Sama Zsuzsová popřela, že by si vraždu u Andruskóa objednala, a jeho svědectví označila za absolutní lži. „Co se týče pana Kočnera, nikdy si u mě žádnou vraždu neobjednal,“ uvedla dále a dodala, že podnikatel jí finančně pomáhal, protože se stal kmotrem její dcery. Podle médií Zsuzsová pracovala pro Kočnera jako volavka. Kvůli komunikaci s ní přišel před rokem o funkci jeden z náměstků slovenského generálního prokurátora. 

Marčekův bratranec Tomáš Szabó před soudem řekl, že od Adruskóa dostal objednávku na zbití reportéra. Dodal, že Marček mu po návratu z Kuciakova domu řekl, že tam viděl dvě mrtvoly. Szabó rovněž popřel účast na vraždě Petera Molnára z roku 2016, která je rovněž projednávána při nynějším procesu. „Já s tou vraždou nemám nic společného. Nevím, proč si to Marček na mě vymyslel,“ tvrdil. Již předem odmítl odpovědět na případné dotazy soudu či prokurátora.

„Zlý Forrest Gump slovenské politiky“

Podle prokuratury to byl právě Marián Kočner, kdo si objednal reportérovu vraždu. Motivem měla být msta za to, že Kuciak při své investigativní práci poukazoval na Kočnerovu rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost; v jiném případu čelí podnikatel spolu s bývalým slovenským ministrem hospodářství Pavolem Ruskem obžalobě z padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,74 miliardy korun).

„Kočner byl něco jako zlý Forrest Gump slovenské společnosti. Vždy se dokázal objevit tam, kde se dělo něco mimořádně kontroverzního,“ vysvětluje politolog Jozef Lenč z Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě. Upozorňuje, že Kočnerovo jméno se objevovalo v takzvaných mafiánských seznamech, a přesto se s ním setkávali politici a lidé z elitních kruhů na Slovensku.

„Myslel si, že kamery a jistá část společnosti ho mají rády, že ho část soudní moci, prokuratury nebo i státní moci potřebuje. To v něm možná vzbuzovalo pocit bohorovnosti. I proto se možná rozhodl toto vykonat,“ dodává Lenč.

Nahrávám video
Horizont ČT24: V pondělí začíná soud s obviněnými z Kuciakovy vraždy
Zdroj: ČT24

Objednávku Kuciakovy vraždy předala Kočnerova známá Zsuzsová podle prokuratury Andruskóovi. Z obžaloby vyplývá, že mu za její zprostředkování slíbila odpuštění dluhu ve výši 20 tisíc eur (505 tisíc korun) a odměnu dalších 50 tisíc eur (1,26 milionu korun), z níž Andruskó většinu použil na vyplacení nájemných vrahů.

Prokurátor řekl, že Zsuzsová, která je další z obžalovaných, dodatečně vyplatila za vraždu další blíže neupřesněnou částku. 

Na zabití novináře podle vyšetřovatelů Andruskó najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa, který spolupracoval s bývalým vojákem Miroslavem Marčekem. Policie původně jako vraha označila Szabóa, později se ke střelbě ale přiznal Marček. Ten dříve v případu vystupoval jako vrahův řidič.

Marček se u soudu přiznal také k vraždě podnikatele Molnára, z níž je kromě Marčeka obžalován i Szabó. Marček uvedl, že Molnára zastřelil v jeho domě, kam se vloupal spolu se Szabóem. Motivem loupeže byly peníze. Dvojice v domě ale našla jen asi tisíc eur (25 250 korun), byť měla informace, že by tam Molnár měl mít 70 tisíc eur (1,77 milionu korun).

Čtyři obžalovaní odmítli uzavřít dohodu o vině a trestu

Případ projednává Specializovaný trestní soud se sídlem v Pezinoku nedaleko Bratislavy, který se zabývá i nejzávažnějšími kriminálními kauzami. V prosinci tento soud přijal obžalobu vůči čtveřici, která tehdy při předběžném projednání obžaloby shodně odmítla možnost uzavřít s prokurátorem dohodu o vině a trestu. Ta by jim výměnou za doznání umožnila uložit nižší trest než v běžném procesu.

Jenom Zoltán Andruskó se dohodl s prokurátorem na desetiletém trestu vězení, což ale soud označil za nespravedlivé. Andruskó následně souhlasil s prodloužením odnětí svobody na 15 let. Upravenou dohodu, proti které se nelze odvolat, loni 30. prosince soud schválil. Andruskó je tak prvním pravomocně odsouzeným v případu Kuciakovy vraždy.

Kuciak byl spolu se svou partnerkou zastřelen v únoru 2018 v jejich domě v obci Veľká Mača nedaleko Trnavy. Vražda vyvolala v zemi nejen demonstrace, ale i politickou krizi, která vyvrcholila demisí premiéra Fica.

V čele vlády předsedu nejsilnější koaliční strany Smer-sociální demokracie (Smer-SD) Fica nahradil místopředseda strany Peter Pellegrini.

Kuciakovi rodiče žádají od obžalovaných odškodné dohromady jeden milion eur (přes 25 milionů korun). Stejnou částku požaduje i matka Kušnírové. Obě rodiny kromě toho uplatnily nárok na proplacení nákladů na pohřeb svých dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 42 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...