V Katalánsku končí éra separatistů, premiérem se stal Illa

Novým šéfem katalánské regionální vlády se stal socialista Salvador Illa. Po čtrnácti letech tak končí éra premiérů z katalánských separatistických stran. Illa se spoléhá na podporu levicové koalice. Volbu poznamenal návrat expremiéra Carlese Puigdemonta, který se sedm let skrýval v zahraničí před španělskou justicí. Ta ho chce postavit před soud kvůli referendu o samostatnosti Katalánska z roku 2017. Po krátkém vystoupení v Barceloně Puigdemont znovu zmizel.

Čtvrteční zasedání katalánského parlamentu poznamenalo ranní vystoupení separatistického expremiéra Puigdemonta na demonstraci nedaleko sídla sněmu. Puigdemont, který žije v Bruselu, se do Španělska, kde je na něj vydaný zatykač v souvislosti s referendem o nezávislosti Katalánska z téhož roku, vrátil poprvé od roku 2017. Politik promluvil ke zhruba čtyřem tisícovkám sympatizantů a pak znovu zmizel.

Puigdemontova strana Junts zasedání parlamentu nechala několikrát přerušit a požadovala, aby se ve čtvrtek o novém premiérovi nerozhodovalo. Parlament nakonec Illu schválil nejmenší možnou většinou 68 hlasů. Vedle socialistů ho podpořila i separatistická Republikánská levice Katalánska (ERC) a levicový klub Comuns. Illa získal hlasy ERC díky dohodě, která počítá s výraznými změnami ve financování katalánského regionu a rozšířením regionálních pravomocí v daňové oblasti.

„Budu vládnout pro všechny s vědomím plurality Katalánska,“ prohlásil večer po zvolení Illa. Od svého předchůdce Pereho Aragonèse převezme vládní funkci v pátek. Mezi prvními, kteří Illovi gratulovali, byl jeho spolustraník a španělský premiér Pedro Sánchez. Po zvolení Illy se u parlamentu shromáždilo podle agentur několik desítek příznivců nezávislosti Katalánska. Ti zvolení představitele strany, která zastává jednotu Španělska, nesou s nelibostí.

Ve svém dopoledním projevu se Illa vyjádřil pro mnohonárodnostní Španělsko a federální Evropu. Katalánští i španělští socialisté nezávislost regionu odmítají. Podporují však prohloubení federálních prvků španělského státu, za což čelí kritice pravice, která je podezřívá z podrývání národní jednoty.

Socialisté také společně s dalšími levicovými a regionálními stranami prosadili zákon o amnestii, jež se týká řady trestných činů spáchaných v souvislosti se snahami o dosažení nezávislosti Katalánska. Illa se vyslovil pro plné naplnění zákona. Zákona chce využít i Puigdemont. Soud však v jednom stíhání odmítl amnestii aplikovat, kvůli čemuž je na expremiéra stále vydán zatykač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...