V italském parlamentu zasedne o 345 zákonodárců méně, rozhodlo referendum

Italové se v dvoudenním referendu vyslovili pro snížení počtu členů dvoukomorového parlamentu z 945 na šest set. Zůstane 200 senátorů a 400 poslanců. Pro snížení členů parlamentu hlasovala drtivá většina voličů. Hlasovat se mělo původně už v březnu, zasáhla však pandemie.

V posledním týdnu se v Itálii ozývaly hlasy některých politologů, kteří byli k samotnému snížení počtu členů parlamentu skeptičtí. Někteří odborníci kritizovali i samotné referendum. Pro snížení poslanců a senátorů se nakonec vyslovilo sedmdesát procent italských voličů. Podle spolupracovnice ČT v Itálii Nicole Ludwig účast přesáhla 53 procent. 

Ústavní reformu už dříve téměř jednohlasně odhlasovali poslanci. „Víkendové referendum bylo jakýmsi posledním zásadním krokem pro schválení celého návrhu,“ uvedla Ludwig. Podle ní vláda ve snížení vidí efektivnější a snažší politický proces. „V neposlední řadě se Itálie přiblíží evropskému průměru (počtu) poslanců,“ doplnila. 

Kvůli ústavní reformě se nyní v Itálii budou muset upravit volební okresy, některé se budou redukovat, jiné naopak rozšiřovat. Podle Ludwig je otázkou, jak rychle bude změna aplikovatelná pro nový parlament. „Pravicová opozice se už nechala slyšet, že po výsledku referenda je aktuální parlament v této konstalaci už nelegitimní,“ uvedla. Nový systém se podle ní může projevit už na přelomu let 2021 a 2022, kdy bude parlament volit prezidenta.

Volilo se i do zastupitelstev měst a obcí

Kromě referenda o počtu poslanců a senátorů v italském parlamentu se v sedmi regionech konaly i regionální volby a v několika tisícovkách obcí a měst i komunální. Provázela je přísná opatření kvůli pandemii a někteří politici se tak obávali, že k volbám dorazí málo lidí. „To se nakonec nepotvrdilo, na regionální úrovni se dostavilo přes 60 procent voličů,“ řekla Ludwig.

Hlavními tématy voleb byla zdravotnická péče nebo otázka řízení koronavirové krize na jaře i nyní. Také v itálii se z koronaviru stalo politikum, regionální politici se ale podle Ludwig snažili přesvědčit voliče i jinými tématy. Převládalo například školství nebo zaměstnanost. 

Ludwig zmínila, že například levice opět dokázala ovládnout Toskánsko, což je podle ní zásadní pro podporu centrální vlády v Římě. „Vláda je velice spokojená, jak dopadly regionální volby. Italové i nadále podporují premiéra (Giuseppe) Conteho,“ doplnila.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...